Rožmitál versus Březnice

 

(Seriál vycházel v Novinkách na šest pokračování v únoru 2014)

Dnes (1. února 2014)  je tomu přesně 65 let, co zanikly soudní a politické okresy, jejichž počátek sahá až do roku 1850. Divíte se, proč tuto událost zmiňujeme na našem webu?

Ona se zajímavě dotýká Rožmitálu i Starého Rožmitálu. Právě až 1. února 1949 totiž ztratilo pro město Rožmitál pod Třemšínem smysl usilovat o zřízení soudního okresu, o který se snažilo už od roku 1864.

Tak jako Pardubice se haštěřily s Hradcem Králové, tak jako Slaný dodnes vyčítá Kladnu, že mu v roce 1960 sebralo okres, tak i Rožmitál záviděl deset kilometrů vzdálené Březnici, že soudní okres byl právě umístěn tam. A tak se rožmitálští radní téměř padesát let snažili, aby měli soudní okres také ve svém městě. Leč marně.

A jak celé jejich snažení probíhalo, o tom je náš miniseriál. Nejdříve si ale povíme, jak se v posledních téměř 200 letech vyvíjelo správní začlenění našeho města.

Ač se Rožmitál nikdy na mapě neposunul ani o píď, nadřízených úřadů se u něj za poslední století vystřídalo hned několik. Jistě na tom má zásluhu nejen blízkost přibližně stejně velikých obcí, ale především zasazení města na pomezí mezi středními a západními Čechami. Ať už Rožmitál patřil tam či onam, vždy byl geograficky na chvostu. Písek, Blatná, Březnice, Strakonice, Příbram – tady všude měl své nadřízené.

Vezměme to ale pěkně po pořádku.

Až do roku 1850 byl Rožmitál v rámci historického prácheňského správního území českého království poddanským městem bez vlastního magistrátu, i když městská rada určitou soudní agendu vykonávala. Město bylo součástí panství a jeho obyvatelé byli poddanými vrchnosti stejně jako vesničtí sedláci. Vrchnost pro rožmitálské představoval pražský arcibiskup. Ten ale do města vůbec nezajížděl, a tak jej zastupoval správce velkostatku, tzv. ředitel, který skládal účty přímo pražské arcibiskupské kanceláři.

Město tehdy spravovala třináctičlenná městská rada v čele s purkmistrem, přičemž všichni radní se po čtyřech týdnech ve funkci purkmistra střídali. Členství v radě bývalo většinou doživotní a bylo svěřováno úzkému okruhu osob z určitých rodin. Takový systém byl zaveden ve většině českých poddanských měst.

Tento stav trval až do zrušení poddanství v roce 1848, potažmo do nového správního uspořádání v roce 1850. Evropský revoluční rok 1848 zasáhl i Rakouské císařství a jedním z následků byla reforma státní správy.

Z původní vrchnostenské správy se úřednická působnost přenesla na nově vzniklé politické okresy, které tvořily soudní okresy. Soudní okresy se staly nejnižší územní jednotkou státu.

Tehdy přešla soudní a finanční agenda na nové okresní soudy a nově koncipovaným městským úřadům zůstala pouze veřejná správa obce. Zanikla též vrchnostenská pravomoc nad městským úřadem.

Vztahy mezi městem a bývalou vrchností – v případě Rožmitálu pražským arcibiskupstvím – nadále probíhaly, ale především jen v hospodářských souvislostech.

Politický okres Blatná, do kterého byl Rožmitál začleněn, se nejdříve shodoval se soudním okresem. V Blatné to však nestíhali, a tak roku 1868 byl v rámci blatenského politického okresu zřízen vedle soudního okresu v Blatné ještě další soudní okres se sídlem v Březnici, do něhož spadal i Rožmitál. Do Březnice byly odvezeny všechny majetkoprávní městské knihy a část registratury.

A to byl pro rožmitálské radní silný tabák!

Podle sčítání lidu v roce 1848 mělo rožmitálské panství 7 209 obyvatel a po panství Lnáře bylo druhým nejlidnatějším v nově zřízeném politickém okrese Blatná. Proč tedy byl soudní okres umístěn do Březnice, a ne do Rožmitálu?

A tak jen šest let poté, co museli rožmitálští radní odvézt do Březnice městské knihy, začal jejich boj o zřízení soudního okresu v Rožmitále na úkor Březnice, který s přestávkami trval až do roku 1921.

Z konce 19. století se ve Státním okresním archivu v Příbrami zachoval koncept dopisu rožmitálského starosty na okresní úřad do Blatné, ve kterém vypočítává, které okolní obce by do nového soudního okresu spadaly. Jednalo by se o: Buková, spojené obce Hoděmyšl a Sedlice, Horní Láz, St. Nepomuk, spojené obce Bezděkov a Piňovice, Roželov, spojené obce Starý Rožmitál a Zalány, spojené obce Skuhrov a Nesvačile, Strejčkov, Věšín, Voltuš spojené obce Hutě Přední a Zadní, Vranovice, Záběhlá a ze soudního okresu blatenského Hvožďany.  Nový okres by zahrnoval 1584 domů, 10 781 obyvatel podle sčítání v roce 1890 a 165 km2.

Čím tuto snahu rožmitálští odůvodňovali? V dopise se píše: „Je známo, že tužba po samostatném  zastupitelském okresu (jest) vyvolána a stále se vyvolává majorizováním strany březnické při všech příležitostech a prosby a naléhavé potřeby strany rožmitálské zůstávají zbožným přáním, ač poměrně značným obnosem na udržování okresu přispívá. Jsouce sloučeni v okres březnický nedovoláme se ničeho za své peníze.“

Je důležité připomenout, že Rožmitál podnikal kroky vedoucí k vytouženému zřízení okresního soudu i na jiných, mnohem vyšších místech. V letech 1880, 1895, 1889 a 1899 byla Sněmem Království českého pětkrát schválena vládní předloha, která rakouské vládě ustanovení okresního soudu v Rožmitále doporučovala. Vláda rakousko-uherské monarchie však tuto záležitost nepovažovala za tak důležitou, aby o ní vůbec jednala.

A tak rožmitálští vytáhli z rukávu další kartu.

V polovině roku 1904 žádá starosta Rožmitálu o podporu pražského arcibiskupa a zároveň kardinála Lva Skrbenského, svobodného pána z Hříště. Informuje ho, že zřízení okresního soudu v Rožmitále bylo všemi c.a k. státními úřady příznivě doporučeno. Potutelně však hned dodává:

„Chybí pouze přímluva u vysokého c. a k. ministerstva spravedlnosti ve Vídni, abychom provedení tak dlouhodobé tužby docílili. Vaše Eminence, svým mocným vlivem a přímluvou zajisté žádoucího zřízení prosaditi ráčíte. Tímto skutkem si ve všech srdcích zdejšího a okolního obyvatelstva nehynoucí pomník vděčnosti a oddanosti postavíte.“

Nevíme, zda se arcibiskup, který z titulu svého úřadu Rožmitálsko musel znát, ve Vídni přimluvil či ne. Každopádně se ve věci zřízení soudního okresu nic nedělo.

A to byl přitom arcibiskup v dopise varován, že „i z morálního stanoviska jest vzdálenost ku nynějšímu sídlu okresního soudu pro obyvatelstvo zdejší a okolní záhubnou, anžto menší trestní věci pro ztrátu času a peněz se raději promíjejí, škůdci pak na to spoléhají a tak klesá obyvatelstvo i mravně.“

Rožmitálští radní dobře věděli, že jen platonické požadování zřízení okresu by nebylo nic platné. Taková odůvodnění, jakože do Březnice je daleko, že je zde hornatá krajina, cestování na úřad stojí peníze a je ztrátou času, byla sice dojímavá, ale erár chtěl také slyšet, čím město ke zřízení soudního okresu samo přispěje.

Rožmitál se tedy právoplatnou věnovací listinou zavázal bezplatně a na „všecky budoucí časy“ novému okresnímu soudu věnovat potřebné místnosti vybavené nábytkem a pomůckami. A k tomu mu bude deset let každoročně zadarmo dodávat 36 metrů palivového dříví.

Nic se však nedělo. Přišla světová válka, Rakousko – Uhersko bylo rozmetáno a v Praze zasedla vláda samostatné Československé republiky.

Když se vyřešily největší poválečné problémy a nový, samostatný stát se zkonsolidoval, viděli rožmitálští radní šanci, že by se svou žádostí mohli konečně prorazit.

V roce 1920 tedy Rožmitál*) pokračuje ve své snaze o zřízení okresního soudu a následkem toho i samosprávného okresu zastupitelského. Zde je nutno podotknout, že nový stát převzal po rakousko-uherské monarchii územně správní uspořádání.

Hned 8. února posílá městský úřad naléhavý dopis ministerstvu vnitra a ministerstvu spravedlnosti, ve kterém po xté opakuje a zdůvodňuje svoji žádost. Znovu se v dopise vypočítávají obce, které by nový okres zahrnoval. Oproti seznamu z roku 1890 však teď přibyly ještě Teslíny, Namnice, Mýta a Planiny. Rožmitálští v dopise tvrdí, že nový okres bude zahrnovat více jak 15 tisíc obyvatel.

A kdyby snad toho o Rožmitálsku na obou ministerstvech moc nevěděli, připojili rožmitálští radní charakteristiku regionu a jeho problém:

„Město Rožmitál jest středem celého obvodu, občané k úřednímu jednání do Rožmitálu povolaní získají značné zkrácení cesty, ježto dnešní uspořádání okresu jest pro ně nevýhodným, spojeným s velkou ztrátou času, výdělku i peněz neboť vzdálenosti jednotlivých obcí do Březnice a Blatné činí 4 – 5 hodin, kdežto zřízením okresního soudu a úřadů v Rožmitále by činila u nejvzdálenějších obcí dvě hodiny.

Dosavadní okres březnický zanedbává úplně všechny potřeby kraje rožmitálského, nechává silnice v bídném stavu a žádosti o zlepšení komunikací (zůstávají) nepovšimnuty, čímž město jest poškozováno.“

Rožmitálská radnice doufala, že při změně politických poměrů tentokrát po padesáti letech dosáhne kýženého cíle.

Po dvou letech od podání žádosti, po několikerém prověřování, ověřování a zkoumání, přišla v prosinci 1921 sprcha.

Nejdříve 30. listopadu 1921 sdělilo ministerstvo spravedlnosti ministerstvu vnitra, že: „toho času a v dohledné době se na zřízení okresního soudu v Rožmitále nepomýšlí, jednak z toho důvodu, že nový soudní okres, který by měl dle posledního sčítání z roku 1910 (jen) 9 783 obyvatel, nebyl by tak hospodářsky silným, aby plně zaměstnal soudní agendou nezbytný personál nově zřízeného soudu, jednak z té příčiny, že dnešní nedostatek soudců české národnosti a úsporné snahy státní správy jsou na závadu příznivému řešení otázky.“

12. prosince posílá ministerstvo vnitra do Rožmitálu dopis, ve kterém na jediné řádce lakonicky sděluje, že je stejného názoru jako ministerstvo spravedlnosti.

A tak snaha městských radních o zřízení soudního okresu v Rožmitále, jež trvala od roku 1874, skončila.

A co na to obyvatelé města, Starého Rožmitálu a dalších okolních obcí? Ti také toužili po zřízení soudního okresu?

Jak vzpomíná spisovatel Rudolf Richard Hofmeister ve svých pamětech z roku 1924, „když byla příležitost vymoci pro Rožmitál okresní soud, sousedé si toho nepřáli, pravíce, má-li si někdo pár dní odsedět, že bude lépe odbýt si trest v Březnici než doma v Rožmitále.“

Tady bychom mohli naše povídání skončit, ale my ještě dovyprávíme další osudy Rožmitálu p. Tř. v územně správním uspořádání státu.

Na Rožmitálsku, stejně jako v celé republice, zůstalo dosavadní zřízení zakonzervované až do Protektorátu Čechy a Morava. V květnu 1942 nacisté politický okres Blatná a soudní okresy Blatná a Březnice zrušili a všechny obce v jejich působnosti včlenili do politického okresu Strakonice. Úřady tak lépe vyhovovaly požadavkům válečné správy a byly prohlášeny za „německy vedená služební místa“, kde vnitřním úředním jazykem byla pouze němčina.

Po osvobození z německé okupace se vrátilo vše před rok 1942. Byly obnoveny politický okres Blatná a soudní okresy Blatná a Březnice.

Prvním únorem 1949, který jsme zmiňovali hned na začátku, byly zrušeny dvojí okresy a obvody státní správy a soudů. Soudní okres Březnice zanikl. Zůstal jediný okres Blatná a nově byl zřízen Plzeňský kraj, kam okres Blatná patřil.

To platilo do roku 1960, kdy se Rožmitál a blízké obce ocitly ve Středočeském kraji a v okrese Příbram. Zrušením okresních úřadů a vznikem správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2002 byla napsána zatím poslední kapitola územně správního uspořádání i v případě Rožmitálu pod Třemšínem.

Rožmitál p. Tř. je nyní obcí s pověřeným městským úřadem a Příbram je pro něj obcí s rozšířenou působností. A to vše ve Středočeském kraji.

*) V našem miniseriálu jsme důsledně používali až do roku 1921 název Rožmitál. Teprve v tomto roce se totiž městu dostalo přídomku „pod Třemšínem“. V republice existovaly ještě dva další Rožmitály a několik německých Rosenthalů, takže často docházelo k nedorozumění, který  Rožmitál je ten pravý. Proto město požádalo v roce 1921 ústřední orgány o změnu názvu.

Kontakt

Cvokařské muzeum

jindrich.jirasek@email.cz

Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode