To bylo tenkrát v roce 1891 slávy

V tomto seriálu jsme si v červenci 2016 připomněli, jak se před 125 lety zakládal ve Starém Rožmitále Sbor dobrovolných hasičů. Jak je z následujícího textu, který jsme převzali z knihy 120 let SDH Starý Rožmitál (je stále v prodeji v Drogerii – knihkupectví na rožmitálském náměstí), zřejmé, založení sboru bylo srdeční záležitostí celé obce. Pak ale začaly běžné starosti i běžné potíže každého spolku tak, je známe i později i nyní:

Zástupci obce Starý Rožmitál se vydávají s koňským potahem do Prahy na jubilejní zemskou výstavu. Výstava, kterou za pět měsíců navštíví na dva a půl milionu lidí, se koná na nově vybudovaném výstavišti v Královské oboře v Holešovicích.

Starorožmitálští zde hodlají koupit požární stříkačku pro právě zakládaný sbor dobrovolných hasičů. Čeští hasiči jsou na výstavě velmi aktivní a v srpnu zde dokonce pořádají vůbec první sjezd dobrovolného hasičstva.

Na zakoupení stříkačky věnuje jednadvacet starorožmitálských rolníků pětileté úroky, které jim plynuly z kontribučenského peněžního fondu bývalého rožmitálského panství. Úroky činí za pět let 385 zlatých a 75 krejcarů a k této částce přidává páter Linhart Pinter ještě 30 zlatých. 

Do obce vzdálené osmdesát kilometrů od Prahy se tak staroměstští zastupitelé vracejí se zbrusu novou čtyřkolovou ruční stříkačkou z továrny R. A. Smekala z Čech pod Kosířem na Prostějovsku.

Bezprostředním podnětem k založení sboru ve Starém Rožmitále je několik požárů z posledních let, u kterých zasahovali dobrovolní hasiči z Rožmitálu a z Věšína, kde už měli sbory několik roků. V roce 1879 totiž vyhořelo pět stavení v Luhu. V pátek 11. května 1883 opět v Luhu lehlo popelem dalších deset stavení, přičemž v domku č. p. 12 uhořela Josefa Blažková s dcerou i se synem. O pět let později zapálil blesk horní část báně kostelní věže a tři ženy z Bukové, jež se pod věž schovaly, byly popáleny. Rovněž v roce 1888 v obci shořely další čtyři domy. 

 

 

Pohlednice z Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, na níž zástupci Starého Rožmitálu koupili ruční stříkačku

 

Starorožmitálská stříkačka z roku 1891 je dnes zapůjčena Podbrdskému muzeu

 

I když požáry bývaly ve Starém Rožmitále – tak jako všude v tehdejší době – dost časté, nikdy nedosáhly takového rozměru jako například v roce 1871 v Rožmitálu, kdy lehlo popelem 177 domů, tedy polovina města nebo v letech 1928 a 1933 ve Věšíně, kde vyhořelo celkem 33 domů a šest stodol. Tak velkých požárů byl Starý Rožmitál ve své historii naštěstí ušetřen.

Na 11. října 1891 tedy svolává starosta obce Josef Kala schůzi do hostince v č. p. 96, který vlastní František V. Stupka. Na schůzi přichází 51 občanů. Kala nejprve vysvětluje v čem je sbor dobrovolných hasičů užitečný a pak si přítomní po dlouhé diskuzi volí prozatímní výbor a přijímají návrh stanov. Stanovy se seznamem osob odpovědných za činnost spolku jsou poté zaslány na vědomí c. a k. okresnímu hejtmanství do Blatné.

Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále se koná 21. prosince 1891. Ve stejném hostinci, kde se konala říjnová schůze, jsou úředně schváleny stanovy a Jan Hrabák, tesařský mistr z Rožmitálu, je oficiálně požádán, aby nové hasiče vycvičil. 

Za zakládající členy s příspěvkem 10 zlatých se přihlašují farář Linhart Pinter, starosta Josef Kala, mlynář František Hrdina, šafář Josef Jeníček a František V. Stupka. Činných členů se hlásí 28 a přispívajících šestnáct.

Prvními činnými členy jsou Vojtěch Květoň, Jan Svatoň, František Brda, Josef Flemr, František Blažek, František Kala, Josef Květoň, František Voříšek, František Mora, Jan Machovec, Vojtěch Ouřada, František Fous, Josef Čejka, Alois Folauf, František Homulka, František Bouček, Josef Květoň, František Šourek, Václav Veselý, Jan Květoň, František Fiala, František Hrdina, Jan Záveský, František Leitermann, Josef Šourek, Matěj Sýkora, František Brettl a František Svatoň. Všichni se oslovují příteli, a to jim zůstává až do roku 1929, kdy se u českého hasičstva ujímá oslovení bratře.

Předsedou správního výboru spolku je v tajných volbách zvolen farář Linhart Pinter, místopředsedou starosta obce Josef Kala, jednatelem František V. Stupka, který byl před Kalou starostou obce, pokladníkem Josef Květoň a velitelem Vojtěch Květoň. Správní výbor je pak většinou v tajných volbách volen každým rokem a tzv. technický výbor, jenž zahrnoval funkce velitele, cvičitele, četaře, nadlezce a zbrojmistra, se volí jednou za tři roky.

V roce 1891 je z necvičících členů, tedy čestných, zakládajících a přispívajících, dvacet pět rolníků, tři domkáři, čtyři cvokaři, pak také obchodníci, faráři a kaplani, šafář, mlynář, hostinští, kováři, trafikant a zedníci. 

 

Bohužel žádné snímky z nejstarší historie sboru se nezachovaly nebo alespoň o nich nevíme. Tak tedy jako ilustarci zveřejňujeme obrázky z doby pozdější: Tady jsou staroměstští hasiči 24. července v roce 1927, kdy se odehrávalo svěcení nové stříkačky.

 

Prvním požárem, na jehož hašení se starorožmitálští podílejí, byl už v říjnu 1891 vzniklý oheň ve Vranovicích. Poté v březnu následujícího roku pomáhají při požáru v Hutích. Za podíl na uhašení požáru dostává sbor odměnu pěti zlatých od Vídeňské pojišťovací společnosti.

Na přání činných, tedy cvičících členů, je rozhodnuto, že 14. srpna 1892 se staroměstští dobrovolní hasiči představí veřejnosti. Je vytištěno 150 pozvánek, staví se slavnostní brána a obec je vyzdobena prapory, nápisy, chvojím a věnci. Občané jsou vyzýváni, aby si zkrášlili domy.

První veřejné cvičení má následující program: V šest hodin budíček s hudbou, v 9 hodin uvítání hostů, o půl jedenácté seřazení spolků a pochod do kostela, v 11 hodin mše svatá, po ní pochod na cvičiště, poté školní cvičení a společný oběd. Ve tři hodiny odpoledne je písknut poplach a potom je sbor symbolicky odevzdán do ochrany obecního zastupitelstva. Následuje defilé sboru a od čtyř hodin zahradní koncert. Večer se koná taneční zábava. Slavnosti se účastní řada okolních sborů, spolků, sdružení a hostů. Na koncert, který probíhá v podvečer na zahradě spolkové místnosti, je vstup 10 korun pro členy a 20 K pro hosty.

Přestože si cvičitel Jan Hrabák téměř na každé valné hromadě stěžuje, že pánové cvičí málo a ještě k tomu v malém počtu, a že vystoupení na veřejnosti bude ostuda, první veřejné cvičení končí úspěchem. Dokonce přichází velká pochvala ze župy, v níž bylo cvičení hodnoceno přímo jako výtečné.

Jak jde čas, střídají se úspěchy s těžkostmi, jak to ostatně bývá ve všech spolcích a organizacích. Počet členů se pohybuje kolem třicítky, každoročně o masopustní neděli je pořádán hasičský bál a členové jsou výborem napomínáni, aby „horlivě navštěvovali cvičení, neb jen ten, kdo horlivě cvičení navštěvuje, v pádu požáru okamžitě platně působiti může, a ten kdo nechce choditi na cvičení, ať raději vystoupí“. 

Hasičský sbor úspěšně zasahuje v roce 1893 při ohni v Luhu a o šest let později v dnešní Rybově ulici č. p. 30, kdy hostinskému Vonáškovi zapálí blesk stodolu. Téhož roku uhodí blesk i do kaplanek, načež jsou kaplanka a fara vybaveny hromosvodem. 

 

V roce 1933 vyhořel staroměstský kostel i s přilehlými hospodářskými budovami. Požár, který hasilo sedmnáct sborů, inicioval diskuzi o zakoupení motorové stříkačly, neboť dosavadní ruční byla při požáru na nic. Vysněné motorové stříkačky se však hasiči ve Starém Rožmitále dočkali až v roce 1946.

 

Staroměstští požárníci při zásahu v 50. letech

 

Dobrovolní hasiči pomáhají rovněž při povodni v roce 1895. 21. června spadne za tři hodiny 136 litrů vody na každý čtvereční metr. Je strženo devět rybníků a Luh je zaplaven do výše jednoho a půl metru. V domě č. p. 5 utone dvouapůlletý Vojtěch Svatoň.

Osm let pracuje devítičlenný správní výbor prakticky beze změn. Až v roce 1899 se stává starosta obce Josef Kala také předsedou sboru a střídá v nejvyšší funkci faráře Pintera, který zemřel. Místopředsedou je zvolen mlynář František Hrdina. V roce 1897 se cvičitelem stává František Mora.

V polovině června 1899 se ve Starém Rožmitále koná osmý výroční sjezd Župní hasičské jednoty podtřemšínské se sídlem v Rožmitále. Valná hromada se odehrává v hostinci Josefa Petráně a ve spolkové místnosti u Ondřeje Vonáška. Následuje společný oběd. Po cvičení hasičů je uspořádán na zahradě u Petráně koncert a současně u Vonáška taneční zábava. Večer je v obou hostincích dáván věneček. Oběma hostinským výbor SDH určuje, že budou prodávat litr piva za 12 korun a z každého litru odevzdají jednu korunu ve prospěch sboru.

V lednu kulatého roku 1900 rezignuje již po roce na funkci předsedy Josef Kala. Zdá se mu, že ve sboru panuje nepořádek a členové jsou ke své práci a povinnostem neteční. 14. ledna ani nepřichází na valnou hromadu. Hasiči však mají jiný názor. Veřejným hlasováním Kalu jednohlasně znovu volí za předsedu a přímo ze schůze k němu domů vysílají deputaci se žádostí, aby se funkce opětovně ujal. Po určitém váhání nabídku přijímá, a tak výbor pracuje ve složení jako předtím. Tato situace však vydrží pouze jeden další rok. Kala se v roce 1901 funkce vzdává již doopravdy a věnuje se jen starostování obce. Za předsedu sboru je zvolen nový farář Josef Bouše.

V polovině roku 1902 se zakládá matrika všech členů sboru a vnáší se tak pořádek do evidence. Na svatého Václava probíhá oslava desetiletého trvání sboru. Ve farním kostele je sloužena mše, poté následuje slavnostní valná hromada, vyznamenávání členů a věneček ve sborové místnosti. Starosta obce Josef Kala je jmenován čestným členem sboru, neboť má největší zásluhu na jeho založení i na jeho desetileté činnosti.

Další osudy najdete v knize 120 let SDH Starý Rožmitál, která je k dostání v prodejně Drogerie – knihy na rožmitálském náměstí. 

 

Starorožmitálští mladí požárníci v roce 1965 při soutěži na Zalánech

 

Slavnostní schůze k 80 letům trvání hasičského sboru ve Starém Rožmitále



 


 



 



 

 

Kontakt

Cvokařské muzeum

jindrich.jirasek@email.cz

Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode