15. díl – Gangloff, Bukovský, Sobeňák, Farský a tahle parta

Při deštích nebo rychlém tání sněhu Vlčava přibírá z přítoků spousty vod. A k těm přívalům leckdy pomohl člověk úpravami krajiny. Tady máme pár příkladů:

„Při zdánlivě nudné, asfaltové cestě z Nepomuku k Padrťským rybníkům, píše Michal Toms na www.brdy.org, si oko návštěvníka jistě všimne nápadně umělého vodního toku. Jedná se o historickou vodní stavbu, jejíž účelem bylo v době své stavby zamezit odtoku vod z rožmitálského panství do zbirožského. Voda byla tehdy v dobách "železné horečky" velmi potřebným artiklem a tehdejší hutě a hamry na Podbrdsku jí potřebovaly obrovské množství.

Stavbě asi dva kilometry dlouhé se podle jejího stavitele říká Gangloffův náhon. Je velice jednoduchý, s výjimkou propustku pod silnicí vedoucí z Bukové není nikde vyzděný. Vodní kanál převádí vodu přes rozvodí, které se nachází v blízkosti Červeného vrchu“.

Takže Gangloff udělal to, že už 150 let neteče voda z úbočí jižních Brd do Klabavy a přes Padrťské rybníky dál do Strašic, ale do Bukovského potoka, jenž svůj obsah vylévá před Ruslandem do Vlčavy. „O Gangloffovi uvádí historické prameny, píše se dále v textu, „že otáčel směr vodních toků k rožmitálské kotlině". Inu, dodáváme, vždyť byl lesmistrem arcibiskupského panství v Rožmitále a vznikající průmysl vlastněný církví potřeboval vodu.

A další příspěvek k vodám Vlčavy: Při stavbě nové silnice 19/I severně od Starého Rožmitálu v roce 1965 byla svedena veškerá voda do údolí, kde v Luhu protéká říčka. „Tato voda se rozlévá po louce nad domkem č p. 125 a škodí zaplavením jak jmenované louky, tak parcely majitele domku“, píše se v jednom zápise občanského výboru. „Při větším průtoku dokonce zatápí vozovku a pohostinství Jednoty“. V roce 1968 občanský výbor požaduje, aby majiteli nemovitosti byla dána možnost vybudování ochranné hráze nad stavením. Dnes umělý potok protéká soukromým pozemkem, ukrývá se pod parkovištěm a vozovkou a ústí skruží pod parkem u mostu do potoka.

Nad Starým Rožmitálem je celkem 13 rybníků. Přímo na Vlčavě jsou Obžera, Malý kotelský rybník a Velký kotelský rybník, na přítocích je to pět huteckých rybníčků, dále Farský, Nový, Sobenský, Horní bukovský a Dolní bukovský rybník. Takže docela dost zadržené vody, která pro rožmitálské údolí představuje potenciální nebezpečí. Ty největší povodně byly ve Starém Rožmitále právě tehdy, když se protrhla hráz rybníka, v roce 1895 především Sobenského a Nového a v roce 2002 Farského.

Sobenský rybník od velké povodně v létě roku 1895 zůstal rozvalený a zarůstal křovinami a stromy. V roce 1948 se obec Starý Rožmitál rozhodla rybník obnovit a o rok později na stavbu dostala subvenci od Krajského národního výboru v Plzni. Rybník se začal stavět 20. června 1949 a o rok později, 3. listopadu 1950, byl zcela dokončen. Byla postavena 165 metrů dlouhá a 5,60 metru vysoká hráz, na vrcholu vydlážděná kamenem z lomu v Hudčicích. V délce 150 metrů vykopali dělníci nové potočiště, které mělo šířku 150 a hloubku 50 centimetrů. V lesní části bylo řečiště a loviště rozšířeno na 20 x 20 x 1 metr. Na splav bylo použito 35 m3 zdiva. Více si o dvouhektarovém Sobenském rybníku, který byl na rozdíl od Farského postaven velmi kvalitně, můžete přečíst v 25. dílu seriálu Co domy vyprávějí.

Farský rybník, postavený v roce 1956, má od bývalého Pozemkového fondu ČR od roku 1994 v pronájmu Blatenská ryba s.r.o., teď se ale o majetek hlásí v rámci církevních restitucí Římskokatolická farnost Starý Rožmitál.

Gangloffův náhon protéká pod silnicí Buková - Padrť a žene vodu do Bukovského potoka a pak do Vlčavy.

Splav u dnešní hospody U Splavu na plácku kolem roku 1915 a dnes.

Nový rybník.

Rybník Obžera.