Kauza Cvokařská a most – 2/8

04.08.2017 07:49

Všechno začalo v roce 1948. Listopadové zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) vytyčilo třídní politiku omezování a zatlačování kapitalistických prvků v živnostenské sféře, která měla vehnat malopodnikatele do situace, kdy budou muset volit mezi alternativou buď se vzdát živnosti, změnit profesi a přejít do námezdního poměru, nebo se zapojit do tzv. vyšších forem podnikání a svou profesní činnost vykonávat v postavení zaměstnance národního podniku, komunálního zařízení či družstva.

Živnostníci byli na konci roku 1948 vyzváni Klementem Gottwaldem „aby sami našli kladný poměr k vyšším formám podnikání, aby spolupracovali s podniky národními, komunálními a družstevními, aby se sami sdružovali ve skutečná družstva“.

Ve Starém Rožmitále se nastalá situace týkala dvou podnikatelských subjektů – živnostníků: Vojtěcha Kaly a dětí Josefa Kulovaného, který zemřel v listopadu 1947. Sami byli cvokaři, avšak zaměstnávali i jiné cvokaře nejen ze Starého Rožmitálu, ale také z okolních vsí.

Rázem se z nich teď stali třídní nepřátelé, jimž byly odpírány např. potravinové lístky nebo šatenky, a kteří byli ve výrobní sféře diskriminováni.

Na opatření zareagovali na konci roku 1949 zrušením živností a své síly, výrobní prostředky i zásoby nabídli svým zaměstnancům ke združstevnění. A tak bylo 29. prosince 1949 ve staroměstské hospodě Hotel založeno výrobní družstvo Kovostar, do něhož Kala vložil základní prostředky, výrobky a materiál za 777 tisíc korun a potomci Josefa Kulovaného za 417 tisíc korun.

Vstupem do družstva se Kulovaní i Kala zbavili marného boje s úřady, zbavili se strachu, že nebude na výplatu dělníkům, zbavili se nikdy nekončící práce od svítání do soumraku. Bývalí podnikatelé totiž nepracovali v družstvu ve vedoucích funkcích, ale jako skladník, účetní nebo mistr.

Jeden z bratrů Kulovaných, Josef, vzpomínal: „Podnik jsme s ostatními zakládajícími členy pomáhali s chutí a láskou budovat a postavili jsme ho úplně od základu většinou brigádnicky. Mohu se směle stavět mezi nejpřednější, kteří odpracovali nejvíce brigádnických hodin.“

Ve Starém Rožmitále se stalo to, co dosud historická věda pořádně neobjasnila: Část živnostníků se totiž ke společnému hospodaření sdružovala méně či více dobrovolně a likvidace soukromých živností přinesla relativně širokému okruhu živnostníků sociální vzestup.

Více si můžete přečíst v knize Cvokaři (viz http://www.staryrozmital.cz/nabidka-knih/cvokari/)

Dva cvokařští živnostníci - Vojtěch Kala a Josef Kulovaný na snímku z roku 1947. Foto: Cvokařské muzeum

Cvokařinou se ve Starém Rožmitále a v okolí živily desítky rodin. Snímek z knihy Cvokaři je sice z roku 1915, ale stejně tak by mohl být pořízen po druhé světové válce

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode