Nadační fond proti korupci dává zámek jako příklad hospodaření církve

25.02.2014 11:05

Nadační fond proti korupci, který svými odhaleními v minulých dnech nejvíce přispěl k obvinění podnikatele Ivo Rittiga a spol. z praní špinavých peněz, se zabývá mimo jiné i církevními restitucemi.

Až nyní se k nám dostala informace, že fond 10. září 2013 na svých webových stránkách zveřejnil analýzu nazvanou Podivnosti kolem církevních „restitucí“.

O analýze fond píše, že „shrnuje nejzávažnější skutečnosti týkající se vládou Petra Nečase protlačených církevních „restitucí“. Materiál, který je určen široké veřejnosti, svým pojetím umožňuje vytvořit si ucelený pohled na závažný přesun majetku, jaký církevní restituce představují.

„Nadační fond má důvody se domnívat,“ praví se dále, „že skutečným účelem církevních „restitucí“ nebylo a není „spravedlivé narovnání vztahu církví a státu“, nýbrž masivní převod finančního a naturálního majetku soukromým osobám s možnou vědomou participací ze strany některých církevních představitelů.“

V závěru analýzy je uveden rozbor na téma, kdo bude, podle názoru fondu, skutečně z církevních „restitucí“ profitovat a je nastíněna i možná role politiků v tomto obchodu. Jsou zde rovněž zmíněny alarmující zkušenosti s církevními restitucemi na Slovensku a v Polsku.

Ptáte se, proč o tomto dokumentu píšeme?

Odpověď je jednoduchá. Nadační fond proti korupci v kapitole, která se zabývá hospodařením církví, použil jako příklad mimo jiné bankrot farnosti v severočeských Trmicích a chátrání rožmitálského zámku. 

Třináct dní po zveřejnění analýzy, tedy 23. září 2013, proběhlo na Arcibiskupství pražském setkání zástupců České biskupské konference (ČBK) v čele s jejím předsedou kardinálem Dominikem Dukou, Ekumenické rady církví (ERC), zastoupené místopředsedou Danielem Fajfrem, a Federace židovských obcí (FŽO), reprezentované tajemníkem Tomášem Krausem, s představiteli Nadačního fondu proti korupci (NFPK). Za fond se schůzky zúčastnili zřizovatelé Karel Janeček a Jan Kraus, přítomen byl rovněž ředitel fondu Petr Souken.

O schůzce vydal fond oficiální prohlášení, ze kterého citujeme:

„Schůzka vznikla na základě oboustranného zájmu vyjasnit si rozdílná stanoviska k dokumentu Podivnosti kolem církevních „restitucí“, který NFPK vytvořil a zveřejnil na svých webových stránkách dne 10. září 2013.

Představitelé fondu informovali přítomné zástupce církví, že dokument vypracovali jako analýzu možných rizik v souvislosti s církevními restitucemi.

Zástupci ČBK, ERC a FŽO dokument jako analýzu rizik nevnímají a s jejími závěry se neztotožňují. Zejména proto, že dokument vychází především z veřejných zdrojů (novinových článků), které nezaručují objektivní znalost problematiky. Předkládaná rizika tak považují za pouhou spekulaci. Svá stanoviska zástupcům NFPK na setkání také takto zdůvodnili.

Představitelé církví a náboženských společností zástupce fondu zároveň ujistili o tom, že jimi zastupované subjekty nejednají proti veřejnému zájmu či dobrým mravům a naopak se snaží postupovat vždy v duchu svých etických kodexů. Při plánování dobrého, samostatného fungování, pracují církve s vědomím toho, že proces změny financování církví může být spojen s jistými obtížemi.

Přes rozdílnost názoru na text analýzy se účastníci setkání vzájemně shodli, že korupce je závažným problémem naší společnosti.

Římskokatolická církev, ERC a FŽO potvrzují svůj zájem na naplňování principů otevřenosti, transparentnosti a poctivosti v naší společnosti, který je totožný s elementárním zájmem Nadačního fondu proti korupci.“

Tolik z jednání fondu se zástupci církví. O rožmitálském zámku se v zápise nehovoří, neboť stanovisko římskokatolické církve k této kauze, vtělil fond dodatečně do své analýzy. 

V kapitole ilustrující dosavadní hospodaření církví je chronologický přehled vývoje kolem chátrajícího rožmitálského zámku od roku 1998 do současnosti převzatý z našeho webu. Římskokatolická církev se proti tomuto přehledu ohradila poznámkou, kterou doslova - i s podtrženými částmi - přetiskujeme z dokumentu fondu:

„Zástupci České biskupské konference v čele s Mons. Tomášem Holubem a zástupci Arcibiskupství pražského reagovali na skutečnosti uvedené v této podkapitole následujícím vyjádřením, jež zde uvádíme v plném neupraveném znění včetně původního zvýrazněného textu:

„V části textu, která se věnuje „cause“ Rožmitálského zámku chybí to podstatné, a to informace o tom, co předcházelo celému vývoji před rokem 1998.

a) město Rožmitál pod Třemšínem se v rámci přípravy projektu nového kulturního centra dohodlo s Arcibiskupstvím pražským (dále jen AP) na navrácení objektu na náměstí (Panský dům)

b) zastupitelstvo města rozhodlo, že tento převod podmíní tím, že AP převezme také zámek

c) AP převzetí zámku odmítlo

d) na naléhání města připravilo AP návrh převodu zámku na zahraničního investora

e) na jednání zástupců města a AP byl představen zahraniční investor a plán dalšího postupu (vklad nemovitosti do zřízené společnosti) přítomnými schválen

Dohodnutý postup byl realizován. Arcibiskupství pražské od začátku sdělovalo, že není schopno převzít odpovědnost za objekt s problematickým využitím, v době komunismu totálně zdevastovaný.“

Tolik Česká biskupská konference a Arcibiskupství pražské v září 2013.

A nyní si zopakujme vyjádření rožmitálských radních, kteří dohodu s církví v roce 1998 podepsali. Bylo publikováno v roce 2010 v Necenzurovaném Rožmitálsku, neboť celé ty roky od převodu nemovitosti na Arcibiskupství pražské, byl zanedbávaný zámek neuralgickým bodem ve veřejném životě města. Vyjádření jsme poprvé publikovali v březnu loňského roku, kdy tomu bylo 15 let, co zámek změnil majitele:

 „V posledním týdnu měsíce června 2010 potvrdil ústavní soud platnost tzv. blokačního paragrafu církevního majetku. To znamená, že např. obce, které vlastní historický církevní majetek ho nesmějí prodat. Nemovitosti mohou pouze využívat a udržovat. Ve většině případů to znamená utápět obecní prostředky v cizím majetku. V Rožmitále se tato blokace z pohledu města týkala dvou objektů – zámku a hotelu Panský dům s kinosálem. Město se snažilo za pomoci dotací a každoroční spoluúčastí ve výši 1,5 mil. Kč staticky zajistit zámek. Veškerý příjem z pronájmu hotelu investovalo do jeho nejnutnějších oprav. Protože byl tento stav neudržitelný, vstoupilo město do jednání s církví a nabídlo řešení. Když se církev objektu zřekne, obec se postará o jejich rekonstrukci. Tato nabídka nebyla přijata. Podařilo se však nalézt kompromisní řešení. Město předá církvi zámek a hotel, a církev se do budoucna zřekne nároku na kinosál, který se město rozhodlo přebudovat na společenské centrum. Tato dohoda byla schválena zastupitelstvem dne 23. března 1998. Zároveň byl schválen i záměr na výstavbu společenského centra. Schválení proběhlo napříč politickým spektrem (ČSSD, KSČM a koalice ODS + KDU- ČSL).

Přečtete-li si znovu vyjádření obou dohodových stran, která jsme publikovali včera, bude vám hned nápadné, že arcibiskupství i město vidí jednání dost rozdílně. Rožmitál tvrdí, že našel s protistranou kompromisní řešení: církvi předá Panský dům a zámek výměnou za to, že se zřekne nároku na kinosál, na jehož místě chtělo město vybudovat společenské centrum.

Arcibiskupství pražské teď tvrdí, že zámek nechtělo a že mu byl v souvislosti s projektem nového kulturního centra vnucen. Naskýtá se tedy otázka, proč toho město v roce 1998 nevyužilo a nepožadovalo, aby se církev zámku (spolu s kinem) jednou pro vždy zřekla. Zámek pak mohl být nadále vlastnictvím města, to by investovalo do svého a mohlo jej využít podle svého uvážení.

V 90. letech se sice nabízela možnost odkoupit od restituentů za 4 mil. Kč zrekonstruovaný kulturní dům ve Starém Rožmitále (více o něm viz: http://www.staryrozmital.cz/news/a19-dil-restaurace-u-petranu/ ), mezi lidmi se však tehdy šeptalo, že radnice chce mít za každou cenu polyfunkční kulturní stánek v centru města, a ne na periferii – ve Starém Rožmitále.

Jak to bylo před šestnácti lety doopravdy, jakou úlohu sehrála skutečnost, že funkci pražského arcibiskupa tehdy zastával Miloslav Vlk, jenž byl v sedmdesátých letech duchovním správcem starorožmitálské farnosti, a ve městě vládla koalice ODS a KDU-ČSL, je už teď vlastně jedno.

Nikdo samozřejmě nemohl dohlédnout do budoucnosti, že nový majitel se nebude o zámek vůbec starat a nechá jej pravděpodobně spadnout, že církevní restituce budou uzavřeny až v roce 2013, že vstoupíme v roce 2004 do Evropské unie a i odtud bude možné čerpat dotace atd atd.

Můžeme samozřejmě fabulovat, že by nyní Arcibiskupství pražské v rámci restitucí o navrácení zámku nepožádalo, protože - jak uvádí v loňském prohlášení - „převzetí zámku (v roce 1998) odmítlo, protože nebylo schopno převzít odpovědnost za objekt s problematickým využitím“. Město by jej tedy teď mohlo prodat komukoli, kdo by se zavázal jej zpřístupnit veřejnosti.

Nelze totiž souhlasit s tím, že zámek byl v době socialismu totálně zdevastovaný. Už v 80. letech šlo na jeho rekonstrukci a v 90. letech na jeho údržbu hodně peněz a dokonce už existovaly i záměry na jeho využití. Tím nepopíráme, že by nový majitel nemusel do zámku hodně investovat. To byl ostatně také důvod – podle tvrzení arcibiskupství – proč jej po roce 1998 převedlo na amerického investora. Ten ovšem do zámku jaksi investovat pozapomněl.

V republice existuje řada příkladů, kdy nový soukromý majitel historického objektu jej dovedl nejen opravit, ale přilákat do něj i veřejnost a tak oživit celou obec. Vezměme si třeba hrad-zámek Staré Hrady. Objekt patřící obci byl v 60. letech v tak havarijním stavu, že byl určen k demolici. Dnes díky neutuchající aktivitě nového zámeckého pána přiláká ročně 100 000 návštěvníků, kteří zde jen na vstupném nechají miliony. Podívejte se sami, co se dá – když se chce – z mrtvé památky vykouzlit: http://www.starehrady.cz/

Nu, my můžeme jen doufat, že majitelé rožmitálského zámku (od konce roku 2012 už to Arcibiskupství pražské není) konečně začnou něco dělat.

 Současní zámečtí páni na Rožmitále: Roderick Marshall (58) a Ing. Zuzana Mruškovičová (49).

A ještě na úplný závěr našeho miniseriálu, jenž vycházel poslední čtyři dny: Celou analýzu Nadačního fondu proti korupci nazvanou Podivnosti kolem církevních „restitucí“ si lze přečíst na: http://www.nfpk.cz/restituce


 


 

 


 

 



 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode