Zámek: Vezme Městský úřad svůj verdikt zpět?

06.12.2014 06:35

Z předešlých dvou článků, které jsme zveřejnili včera a předevčírem, ale i z dalších materiálů, které jsou běžně dostupné, jasně vyplývá, že rožmitálský zámek nemůže dál zůstat ve stavu, v jakém je. Ale co si počít?

Před 16 lety v roce 1998, pouhých půl roku před vypršením mandátu starého zastupitelstva, tedy před komunálními volbami, které do Rožmitálu přinesly zcela nové rozložení politických sil, darovalo město zámek církvi.

Dnes se píše rok 2014 a v současném obecním zastupitelstvu jsou z tehdejší sestavy ještě tři zastupitelé. Chtělo by se zvolat: Najdou odvahu společně s dalšími zastupiteli revokovat tehdejší usnesení a učinit takové právní kroky, na jejichž konci by bylo vyvlastnění zámku? Tak, jak to navrhuje Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR na svém webu http://www.asorkd.cz/kauzy/rozmitalsky-zamek/ .

Do zámku byly ještě za socialismu investovány velké prostředky, byl opraven velký Gryspekův palác, věž s vyhlídkovým ochozem, v prvním a druhém patře paláce byly opraveny zdi a vymalováno, pod omítkami rozvedena elektřina, položena dlažba, prý stačilo jen rozvěsit lustry a nastěhovat mobiliář. V roce 1986 byl pokryt celý zámek šindelovou střechou. To vše přichází vniveč. Pamětníci tvrdí, že scházelo půl roku a v zámku mohly být muzejní expozice...

Co může nyní město dělat, neboť institut vyvlastnění by asi jen tak rychle neprošel, prošel-li by vůbec.

1. Může zámek koupit.

Pan Marshall má ve Rwandě svých starostí až nad hlavu a jeho hlavním zájmem je nyní zachránit v této zemi svůj majetek, po kterém mu jdou místní bossové. Podle našeho názoru je teď pro něj zámek v nějakém Rožmitálu až to poslední. Mohl by jej tedy prodat za kulantní cenu, kterou může město akceptovat. Jistě by pomohlo, kdyby na něj zatlačilo Arcibiskupství pražské, které mu jej (patrně) darovalo. V dnešním všeobecně kritickém náhledu veřejnosti na církevní restituce by to byl od církve jistě bohulibý počin. Město by pak mohlo žádat o dotace na opravy, vyhlašovat sbírky, pořádat v jeho prospěch kulturní a jiné akce atd.

2. Může zámek provozovat.

Majitel by zůstal současný, ale zámek by si od něj město pronajalo pro kulturní či jiné akce a postupně by jej na vrub majitele z toho nejhoršího opravovalo. Toto řešení přichází v úvahu jen tehdy, kdyby byla společnost Trinity Coop schopna opravy hradit, což se jeví jako nereálné. Nebo že by pan Marshall chtěl peníze do zámku dávat, ale jen do teďka neví, kdo by mu opravy prováděl? Problém u této varianty je, že o eventuální dotace z EU či od státu musí žádat majitel, což pan Marshall nikdy neudělal, i když tuto možnost měl.

3. Přinutí majitele, aby se o zámek začal starat.

Tak tato eventualita po šestnácti letech slibů a arogantního nezájmu současných majitelů i církve patrně nepřichází v úvahu.

Na stránkách Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR se rozhořela k rožmitálskému zámku diskuze. Přečtěte si, co k této kauze říká zastupitel Hubert Hoyer či MUDr Petr Kraus. Klikněte si na http://www.asorkd.cz/kauzy/rozmitalsky-zamek/

Diskuze je jistě dobrá, ale zámek neopraví. Podle našeho názoru drží klíč od zámku Arcibiskupství pražské, které dříve s panem Marshallem udržovalo nadstandardní styky, pak se od něj odvrátilo, ale pan Marshall i přesto zůstal dobrým křesťanem, jak dokazuje při charitativních akcích podporovaných církví. Takže řešení se skrývá pouze v bodu 1.

Kdo chce o kauze Rožmitálský zámek vědět víc, tak si ji – krok za krokem, rok za rokem - může připomenout na http://www.staryrozmital.cz/kauza-rozmitalsky-zamek/ .

Velký Gryspekův palác s věží, kde byly téměř dokončeny restaurační práce v 1. a 2. patře a na ochozu.

V pozadí snímku zachovaná historická výmalba ...

.. a vandalova zcela nedávná výmalba v opravených patrech Gryspekova paláce.

Pár ukázek z řady renovovaných zámeckých komnat v Gryspekově paláci.

Střecha a střešní konstrukce na Gryspekově paláci a na věži se po nákladné opravě v 80. letech zdají být v pořádku.

Šestnáct let měli současní majitelé na to, aby alespoň vyklidili stavební materiál zanechaný městem po náhlé změně vlastníka v roce 1998.

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode