10. díl – Ani druhá povodeň hned po roce nepřiměla úřady jednat

Ani druhá povodeň hned po roce nepřiměla úřady jednat

Za rok, téměř na den, přispěchala do Starého Rožmitálu nová povodeň. Jestliže v roce 1980 začalo pršet 20. července a za tři dny spadlo 110,3 mm srážek, tak v roce 1981 začalo lít 17. července a v následujících třech dnech napršelo dokonce 129,6 mm srážek. Škody na majetku státu i občanů byly obdobné jako před rokem.

Ještě když lidem v Luhu stála voda na dvorcích, píše Adolf Kulovaný, tentokrát jako soukromá osoba, Městskému národnímu výboru v Rožmitále, České státní pojišťovně, Státnímu rybářství Blatná a uliční organizaci KSČ ve Starém Rožmitále:

„20. červenec 1981 opět potvrdil, předvedl a dokázal reálnost stížností, upozornění a předpokladů ohledně záplav pozemků a obytných domů obce Starý Rožmitál. V důsledku přehrazení Vlčavy v ústí Podzámeckého rybníka nastal již počtvrté vzestup hladiny a zaplavení zmíněné části obce. I prostý selský rozum usoudí, že vybudovaná obvodní strouha kolem rybníka cca 3 metry široká nemůže pojmout a odvést vodu z potoka cca 8 metrů širokého.“ V dopise vypočítává korespondenci a jednání v této věci od roku 1968 až po poslední dopis občanského výboru z dubna 1981.

Na konci dopisu píše: „Zaujme Městský národní výbor v Rožmitále konečně nějaké stanovisko k zabránění záplav, utrpení občanů se stěhování svršků, prádla, drobného nábytku atd. na půdu a zpět do zvlhlých místností...?“

Nic se ovšem neděje. Státní rybářství Blatná mu odpovídá, že Podzámecký rybník byl vybudován na základě propočtů Hydroprojektu a všechno je v pořádku. Řečiště potoka, že je značně zaneseno, a že kromě přirozeného nánosu je to zaviněno vyvážením popela do potoka místními občany. A že se musí potok vyčistit a porost na březích vykácet. Kdo to má ale udělat, to rybáři nepíší. 4. ledna 1982 mají lidé v Luhu zatopené sklepy.

Povězme si nyní, jak byl Podzámecký rybník vlastně v roce 1967 upraven. Podle projektové dokumentace byl rybník, jehož správcem a uživatelem včetně všech jeho zařízení bylo Státní rybářství Blatná, zrekonstruován tak, že hladina byla snížena o 40 cm, stavidla č. 1 byla nahrazena kruhovým přelivem a stavidla č. 2 a 3 pomocného přelivu na levém břehu a stavidla přibližně uprostřed hráze byla přestavěna. Na těchto stavidlech byla zřízena ze tří stran česlová stěna. Stavidla č. 4 zůstala bez opravy. Součástí rekonstrukce bylo vytvoření obtokové stoky, jejíž funkce spočívala v převedení normálních vod mimo rybník, aby voda v rybníce nebyla ochlazována. Retenční funkci rybníka tvořil kruhový přepad, který zabezpečoval převedení maxima velkých vod. Tolik povídání o tom, co se – podle blatenských rybářů jistě správně - udělalo.

Příště si přečtete, co odhalila v roce 1981 kontrola ze Středočeského kraje.

Ještě pár snímků z roku 1980 (z roku 1981 se nám bohužel nepodařilo žádné fotografie sehnat). Tady se díváme na povodeň z mlýna.

U této fotografie člověk váhá, zda odvážný cyklista ještě jede po nábřeží či už v potoce.

Nábřeží Bartoloměje Sadílka.

Právě kvetly ovocné stromy.