Otázky a odpovědi

Jak je Cvokařské muzeum otevřeno?

Jak píšeme na titulní straně, muzeum je otevřeno každý den od jara do podzimu od slušné hodiny ranní do soumraku. V roce 2020 je přístupné kvůli koronavirové pandemii až od 11. května do 28. října. Přes zimu, tedy v době od 29. října 2019 do 27. března 2020 - bude-li příhodné počasí - bude někdy otevřeno o sobotách a nedělích a pak každopádně během vánočních svátků. 

Mezi vchody do muzea je pro vaše pohodlí umístěn QR kód.

 

Kolik se platí vstupné?

Vstup do muzea je zdarma.

Co v muzeu uvidím?

Muzeum tvoří dvě místnosti, přičemž obě mají samostatný vstup z ulice.

V menší místnosti je zachovalý veřtat, neboli cvokařská dílna, která vypadá, jako by z ní cvokaři před chvílí odešli od práce. V dílně je navíc umístěna vzorkovnice hřebíků a předměty, které cvokařské rodiny používaly na začátku 20. století. Expozici doplňují staré fotografie a pohlednice kdysi samostatné obce Starý Rožmitál.

Celkový pohled do veřtatu. Foto Jaroslav Kocourek

Cvokařská výheň a špalek.

K vidění je tu i zárodek jednou snad větší sbírky zajímavých ručně kovaných hřebů z různých zemí a období.

Dětem je věnována výstavka v okně veřtatu, v níž je umístěno stovka pohybujících se solárních figurek. S cvokařstvím sice nemá nic společného, ale děti od postaviček nedovedou odtrhnout oči.

V druhé, větší místnosti, jsou umístěny panely informující nejen o historii cvokařství ve Starém Rožmitále, ale také o životě v obci, podnebí, zvycích, nářečí atd. Turistům určitě pomůže názorná mapa obce a okolí i plánek farního hřbitova s označením hrobů významných osobností, jakou byl například skladatel Jakub Jan Ryba. Dva panely se každoročně aktualizují: V roce 2020 jsou věnovány obyvatelům Starého Rožmitálu..

Větší muzejní místnost. Foto: Jaroslav Kocourek

Uprostřed místnosti nelze přehlédnout botu, která je okována cvočky ručně vyráběnými mj. právě ve Starém Rožmitálu. Foto: Jaroslav Kocourek

 

V muzeu bohužel nemáme možnost promítat filmy. Něco přes minutu dlouhý film o ruční výrobě cvočků a šerek, si můžete však pustit na:

https://www.youtube.com/watch?v=ufypGd-LxuE

Kratičký dokumentární film byl vyroben za protektorátu. Cvokaři, zde nazývaní cvočkáři, byli sice při práci natáčeni ve Svaté Dobrotivé, ale stejně úsilovně pracovali i u nás.

Z filmu je patrné jakou frekvencí v cvokařově ruce kmitalo kladivo. Návštěvníci našeho muzea ve Starém Rožmitále totiž dost často nevěřícně kroutí hlavou nad informací, že cvokař dal denně 40 tisíc ran kladivem. Nu, podívejte se sami. A cvokařské kladivo si v muzeu potěžkejte.

Stejné šerky - vykované rovněž v 40. letech minulého století - jako jsou ukázány v závěru filmu, si můžete zadarmo odnést jako suvenýr z našeho muzea. Navíc si můžete bezplatně vzít i tzv. pifle, menší cvočky do podrážek, které jsou dokonce z doby 1. světové války.

Pro návštěvníky je také k dispozici přes 20 různých pohlednic, turistické razítko a magnetka. V muzeu si mohou sednout na verpánek a listovat si knihou Cvokaři. A nezapomeňte se zapsat do Pamětního sešitu.

Výběr pohlednic je vskutku ohromující.

Od 11. května 2020 je v muzeu nové razítko (vpravo).

Magnetka.

Z muzea si lze odnést potvrzení o jeho návštěvě.

Oblíbené trhací prospekty s turistickými informacemi a mapami jsou samozřejmě, stejně jako jiné prospekty o městě a okolí, zdarma

Toulavé samolepky Cvokařského muzea do Toulavého deníku Toulavé kamery lze zakoupit v Podbrdském muzeu ve městě Rožmitálu.

V Infocentru a Podbrdském muzeu na náměstí lze koupit i oblíbené turistické vizitky. Od května 2020 jsou k mání i přímo v Cvokařském muzeu

Turistická známka č. 2625 a nálepka. Přímo na místě či v Infocentru nebo prodejně Drogerie-knihy na náměstí v Rožmitále

Když panují vedra, mohou se návštěvníci zdarma osvěžit studeným čajem s čerstvou mátou (neplatí v době pandemie nového koronaviru)

******

 

 


 

Jak se do muzea dostanu?

Pojedete-li autem či na kole po státní silnici I/18 směrem od Příbrami, dejte se u Rožmitálu na kruhovém objezdu vpravo, jedete-li po silnici I/19 od Březnice nebo od Spáleného Poříčí uvidíte rovněž před Rožmitálem šipky k muzeu. U bílého billboardu (směrem od kruhového objezdu) odbočte ke kostelu, kde hrával na varhany Jakub Jan Ryba, sjeďte ještě asi 200 metrů vpravo po mostě a jste před muzeem.

Pozor u navigací! Některé při zadání adresy muzea Alej Johanky z Rožmitálu 74 vás pošlou do města, odkud je ovšem průjezd alejí nemožný. Zadejte tedy název Cvokařská ulice a dojedete přímo do Starého Rožmitálu zcela jistě. Muzeum je hned před Cvokařskou ulicí za mostem přes říčku Vlčavu.

Budete-li už v Rožmitále pod Třemšínem, tak je to pěšky zcela jednoduché.

Z náměstí se vydáte Hofmeisterovou ulicí kolem zámku po hrázi Podzámeckého rybníka. Za hospodářským objektem, který budete mít na konci hráze u stavidel vpravo, se u památné lípy vydáte podél rybníka Alejí Johanky z Rožmitálu. Po pěti minutách dojdete do Starého Rožmitálu, kde na konci aleje, před mostem přes Vlčavu, je po pravé straně Cvokařské muzeum.

Anebo existuje ještě druhá možnost jak se z města ke Cvokařskému muzeu dostat, a to obytnou zástavbou Rybovou ulicí až k bývalé restauraci, za ní vlevo dolů přes most a jste na místě.

 

Když už pojedu do Rožmitálu, co mohu ještě vidět zajímavého ve městě a v okolí?

Ve městě neopomeňte navštívit Podbrdské muzeum https://www.podbrdskemuzeum.cz/ . Tak pěkné a rozsáhlé muzeum nemají ani mnohem větší města než je Rožmitál pod Třemšínem. Zámek bohužel vinou církve a amerického podnikatele chátrá a jen díky spolku Rožmitálský zámek je aspoň občas přístupný. O osudu rožmitálského zámku píšeme podrobně v rubrice https://www.staryrozmital.cz/kauza-rozmitalsky-zamek/. Můžete však navštívit státní zámek v Březnici, který je vzdálen pouhých osm kilometrů.

Rožmitál je ideální na vycházky. Z náměstí je to kilometr na vrch Štěrbinu, kde je mohyla na místě, kde spáchal sebevraždu Jakub Jan Ryba. Z náměstí je to rovněž jen jeden kilometr Alejí Johanky do Starého Rožmitálu, kde kromě Cvokařského muzea můžete navštívit hřbitov, na kterém je skladatel Ryba pochován, a farní kostel Povýšení sv. Kříže. V kostele jsou stále unikátní varhany, na kterých J.J. Ryba složil proslulou Českou mši vánoční Hej, mistře.

V létě je nejlepší koupání na přírodním koupališti ve městě, podzim věnujte houbaření v okolních lesích. Zima je v Brdech předurčena běžkařům.

Že jsme zapomněli na jaro? Ale ne, to všude kvetou blatouchy, bubliny, fialky, divoké narcisy...a navíc, to se to dýchá! Rožmitál už měl být dávno vyhlášen klimatickými lázněmi! Tak čistý vzduch uprostřed brdských lesů a bez smrdících komínů blízko Prahy nebo Plzně nenajdete. Ne nadarmo si noví chalupáři, kteří se sem přistěhují z měst, stěžují několik týdnů na bolesti hlavy. Hlava je však nebolí ze starostí, ale z množství kyslíku!

Buďte tedy vítáni! A když dostanete hlad a žízeň, je Vám ve městě k dispozici Slávie, Zámecká hospoda, Romance, Sport bar, Pivnice Koruna, U Pavla, restaurace Stadion na koupališti atd. Ubytování najdete zde na webu vlevo na liště pod - jak jinak než - "Ubytování".

Existuje něco typického cvokařského k snědku?

Cvokařský kynutý báč

Jednoduchý recept na tradiční podbrdskou pochoutku

Suroviny: 1 litr mléka, 3 vařené a 3 syrové brambory, 1 kg hrubé mouky, kostička a půl droždí, sůl, pepř, 1 vejce, majoránka, škvarky podle možností a chuti, 2 lžíce sádla, mák na posypání a vysypání pekáče, 5 – 6 stroužků česneku. Postup: Škvarky rozpustíme v sádle a zahřejeme mléko tak, aby bylo horké. Oškrábeme syrové brambory, nastrouháme je na jemném struhadle a vymačkáme z nich vodu.  Brambory vmícháme do horkého mléka. Přidáme nastrouhané vařené brambory, 1 vejce, škvarky, sádlo, mouku, sůl pepř, majoránku, česnek, nakonec zamícháme droždí a necháme kynout. Těsto musí být tak husté, aby v něm stála vařečka. Pekáč vymažeme sádlem, vysypeme mákem a mákem posypeme i těsto v pekáči. Těsto je na dva pekáče. Pečeme tak dlouho, dokud báč nezrůžoví.

(Pozn. každá hospodyňka peče svůj báč a tak recept se může v detailech lišit)

Proč je herec Jiří Sovák v Cvokařském muzeu?

Po válce do Starého Rožmitálu pravidelně zajížděl na letní byt a přátelil se s cvokaři. Našel si mezi nimi dokonce i druhou manželku. V muzeu jsou k vidění i další legendy mající vztah k obci: houslista Václav Hudeček, kantor a skladatel Jakub Jan Ryba, kardinál Miloslav Vlk, antropolog Emanuel Vlček a další.

Jiří Sovák na prahu chalupy cvokaře Jana Kaly přezdívaného Honzíček ve Starém Rožmitále. Výstřižek z dobového denního tisku

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode