150 cvokařů založilo před 100 lety ve Starém Rožmitále výrobní družstvo – 3/7

Na začátku roku 1919 tedy založilo na 150 cvokařů České družstvo pro výrobu cvočků a hřebů v Rožmitále se sídlem ve Starém Rožmitále. Jeho předsedou se stal čtyřiadvacetiletý František Fous a výkonným ředitelem bývalý skupovatel (obchodník) Karel Blažek, oba z Věšína. 

Rožmitálští družstevníci jako by předvídali zákon č. 29/1920, který uložil ministerstvu obchodu, veřejných prací a sociální péče, aby „za účelem vymanění domácké práce z rukou soukromopodnikatelských vykořisťovatelů podporovalo mravně i hmotně tvoření výrobních družstev“.

Nabízí se otázka, proč bylo družstvo založeno, když ve dva kilometry vzdáleném Věšíně existovalo družstvo cvokařů už dvacet sedm let. A navíc v době, kdy po válce prudce poklesla poptávka po cvokařských výrobcích. Věšínské družstvo na tom bylo v této době tak špatně, že si u záložny ve Věšíně bralo půjčky na výplaty alespoň pro ty dělníky, kteří měli cvokařinu jako jediné zaměstnání a byli na ní závislí.

Že by rožmitálské družstvo chtělo konkurenčně poškodit věšínské, které se zmítalo ve finančních problémech? Vždyť u rožmitálských bylo i třináct cvokařů z Věšína včetně jeho předsedy a ředitele?

Opak je pravdou. Pro postoj nového výrobního družstva k družstvu ve Věšíně byla charakteristická snaha, aby se mu nestalo konkurentem. Vždyť by tím škodil cvokař cvokaři, soused sousedovi. A proto hned po založení nabídlo věšínskému kolektivu spolupráci ve sféře obchodní, úvěrové i organizační.

Pokračování zítra.

Cvokaři z Brettlova veřtatu na Zalánech (pozdější doba)

Cvokařská dílna Františka Blažka ve Věšíně v roce 1916