17. díl - Život s Vlčavou

Člověka maně napadá otázka, co lidi přes všechny starosti se záplavami drží u vody. Jsou známy případy, a jistě se najdou i u nás, že už jenom silnější déšť negativně působí na psychiku člověka, který už povodeň zažil. Zatímco Vlčava rychleji či pomaleji stoupá, takový člověk už pomýšlí na stěhování nábytku, peřin, elektroniky, na nakoupení jídla na pár dnů, na zajištění dřeva na dvorku, aby neuplavalo... Někteří dokonce považují přibývající centimetry vody za pěkný adrenalin. A pak to přijde. Silná povaha hledí blížícímu se nebezpečí s pevnou vůlí, slabá propadá zmaru a jen čeká s rukama v klínu, co přijde. Nápor na psychiku je obrovský. Přesto oba typy u vody i nadále žijí.

Jsou to nejen rodinné kořeny, které je k domku či chalupě připoutávají, ale také vzpomínky na dětství či mládí, pro které je dobré se na tato místa vracet, či samozřejmě jiné důvody.

Čím nás Vlčava přitahuje? Voda znamená život, voda v pohybu symbolizuje tok života, bublající a zurčící potok v okolí stavení je velkým duševním obohacením. Dlouhé minuty se dovedeme dívat na tekoucí vodu, dlouhé minuty dovedeme poslouchat její zpěv. Procházka kolem potoka patří k nejkrásnějším zážitkům při pobytu v přírodě. Vodní toky jsou nejen romantickým prvkem, ale jsou i užitečné mnohým živočichům a rostlinám. Po Vlčavě plavou kachny a jejich mláďata, čáp u mostu brzy ráno loví ryby, občas přeletí labutě či volavky, na jaře její břehy požlutí podběly, blatouchy a bubliny.

Dnes už nepovažujeme Vlčavu za levnou pracovní sílu. Už nepohání mlýnská kola ani buchary v hamrech a nikdo k ní nevodí hospodářská zvířata, aby se napila, nikdo u ní nepere prádlo.

Teď její vodou zaléváme zahrádky, děti v ní chytají rybky (dříve také raky) a na vodě dělají žabky, v chladné vodě se cárají, v zimě po potoce a na rybníce bruslí. A když už je v korytě Vlčavy hodně písku a štěrku, odlehčíme jí a vezmeme si jej na stavbu.

Žijeme s říčkou v každodenní symbióze. A těch hezkých dní je naštěstí mnohem více než těch špatných.

Kouzelná večerní atmosféra u Podzámeckého rybníka.

Romantické zákoutí Vlčavy „pod zahradami“.

Děti Vlčavu milují.