4. díl – Vlčava je svedena do jednoho koryta

Obyvatelé Starého Rožmitálu, konkrétně jeho částí Luh a Rusland, svádějí velice často souboj s velkou vodou, která se žene z brdských kopců. Samozřejmě vždy prohrají. Na začátku 20. let minulého století už obec delší dobu pomýšlela na regulaci Vlčavy.

„Rok co rok se rozvodňuje, vystupuje z břehů a zatopuje prostor mezi mlýnem a Luhem“, píše se v odůvodnění budoucí investice. A zápis z obecní rady pokračuje: „Břeh k Luhu je nízký a dvě ramena potoka nestačí vodu odvésti. Oba dřevěné mosty nevyhovují, jsou slabé a úzké.“

V roce 1926 tedy bylo konečně přikročeno v Luhu k úpravě potoka.

„Místo dosavadních dvou ramen bylo zřízeno jedno široké potočiště“, je uvedeno v zápisu ze schůze obecního zastupitelstva, „které na straně k Luhu bylo vyzděno tarasem z lomového kamene, břeh zde byl zvýšen a ovšem i srovnán. Menší dva dřevěné mosty tím byly odstraněny a byl postaven nový důkladný most. Tím zde vzniklo úhledné nábřeží. Přes nové potočiště byl postaven nový most značně širší a delší než byly dřívější, a to dřevěný na železných nosičích (traverzách), jež spočívají na kamenných zdích a na kamenném pilíři uprostřed řečiště. Po okrajích mostu dáno dřevěné zábradlí, po okraji potoka zapuštěny do tarasu kamenné sloupky a dáno jednoduché zábradlí ze železného prutu. Pro nabírání vody bylo uděláno několik schůdků k potoku. Občané Luhu srovnali zde své zahrádky, někteří opravili své domky, čímž tato část obce nemálo získala na vzhledu.  Kříž stávající vpravo od cesty mezi oběma mostky v řadě topolů byl dán vlevo od cesty k prvnímu jasanu pod Petráňouc zahrádkou u mlýnské stoky. Při úpravě potoka bylo nutné zabrat malé úseky cizích pozemků. Naproti tomu se zjistilo, že i občané užívají obecních pozemků. Byly to vesměs pozemky malé, nejvýše něco přes 100 m2. Všechny změny byly provedeny v pozemkových knihách. Celkový náklad na úpravu potoka a stavbu mostu byl 85 000 Kč, na to byla získána subvence 17 000 Kč, obec tedy vynaložila 68 000 Kč. Stavbu prováděl stavitel Jan Kolář z Rožmitálu.“

K tomuto vyčerpávajícímu popisu jen dodejme pro srovnání pár cenových údajů z poloviny 20. let: Metrák pšenice stál 190 Kč, metrák brambor 30 Kč, kráva až 4 000 Kč, kůň 3 až 5 000 Kč, husa 45 Kč, tisíc červených cihel 320 Kč, 1 m2 eternitu 23 Kč, 1 kg benzinu 4 Kč, tesař a zedník ke stravě 4 Kč za hodinu.

Příště si povíme, zda úprava potoka zabránila dalším povodním.

Stavba dřevěného mostu v roce 1926.

Most překlenul roce 1926 do jediného řečiště spoutanou Vlčavu.

Situace v Luhu před vybudováním jediného mostu v roce 1926. Z mapky je zřetelné, že Vlčava tekla Luhem ve dvou ramenech. Místo nich bylo zbudováno jen jedno koryto. Třetí rameno, nejsevernější, které hnalo vodu na mlýnské kolo, zůstalo samozřejmě zachováno.