6. díl – Už po osmi letech se v Luhu staví nový most

Most přes Vlčavu postavený v roce 1926 sice na kamenných zdích a středovém pilíři, ale s dřevěnou mostovkou na traverzách, se už v roce 1934 dočkal důkladné přestavby. Dřevěná podlaha totiž hodně trpěla jízdou povozů i počasím, a tak se obecní zastupitelstvo rozhodlo, že postaví most ze železobetonu a s vějířovitou dlažbou z malých žulových kostek.

29. dubna otevřelo zastupitelstvo nabídky stavebních firem, určilo vítěze a 2. května se začal most až na pilíř uprostřed koryta bourat. Pro pěší byla postavena dřevěná lávka a pro povozy a dobytek se probouralo kousek tarasu nad mostem. 15. července se konala za účasti stavitele Karla Houry ze Sušice, jenž vyhrál výběrové řízení, a všech zástupců obce Starý Rožmitál kolaudace. Celá stavba tedy trvala od počátku zbourání starého mostu 75 dnů. 

Doba výstavby se může nezasvěcenému čtenáři zdát krátká, ale původní lhůta byla ještě kratší. Obec staviteli Hourovi určila, že s ní musí být hotov do konce června. Ale už i tenkrát bývaly objektivní důvody, které vedly ke zpoždění, totiž vícepráce a žádost o navýšení rozpočtu.

V příštím díle našeho seriálu se podrobně podíváme, jak si naši předci při výběrovém řízení na stavbu mostu vedli. Jeho průběh je v mnohém poučný i dnes.

Zdá-li se někomu, že se stavbě mostu věnujeme zbytečně moc, činíme tak zcela úmyslně. Tak, jak byl most včetně příjezdových ramp v roce 1934 postaven, tak stojí dosud. A ještě jedna zajímavost: Stavbu mostu řídil stavitel Ludvík Jiřík, který se mimo jiné o patnáct let později podílel na obnově Sobenského rybníka a v letech 1971 - 1972 na výstavbě Kulturního domu ve Starém Rožmitále. A v roce 1974 se objevil v dokumentárním filmu Být užitečný lidem.

Stavba nového železobetonového mostu v roce 1934. Z mostu postaveného v roce 1926 zůstal je středový pilíř.