Cvokařské muzeum u italských cvokařů

10. května je tomu deset let, co se rožmitálští cvokaři rozjeli za cvokaři do severoitalského údolí Ledro. Samozřejmě nebyli to řemeslníci ani tady ani tam, neboť vynálezem lepených podrážek cvokařské řemeslo před osmdesáti lety zaniklo.

Jelikož ale cvokařina kdysi živila nespočet rodin na Rožmitálsku i ve Valle di Ledro, u nás i tam se stále připomíná. Ve Starém Rožmitále máme Cvokařské muzeum, v obci Pré mají pro turisty nově postavený veřtat neboli cvokařskou dílnu (a ještě pomník cvokařům).

První světová válka způsobila mezi oběma regiony ještě větší propojení, než byly jen dodávky stejných cvočků pro stejnou, tedy rakousko-uherskou armádu. Z ledrenské údolí totiž byly na tři roky vystěhovány na tři tisíce obyvatel na Příbramsko i do dalších obcí ve středních Čechách. A Italové dodnes vzpomínají na vřelé přijetí, kterému se jejich předkům mezi Čechy dostalo.

Dlouholeté přátelství připomínají nejen české názvy ulic či česká jídla v tamních restauracích, ale dodnes i bohatá kulturní výměna mezi oběma zeměmi. Například za pár dní zrovna odjíždí na návštěvu Valle di Ledro delegace Středočeského kraje.

Ale vraťme se k rožmitálským cvokařům: Reportáž o jejich návštěvě si přečtěte tady.

Předávání darů

Náš dar s našimi cvočky ...

Dar s italskými cvočky už adjustovaný pro vystavení v Cvokařském muzeu