Griespekův Rožmitál a bitva na Bílé hoře

Bitva trvala necelé dvě hodiny, ale změnila život v Čechách, a tedy i na Rožmitálsku, na tři století. Odehrála se 8. listopadu před 405 lety na Bílé hoře.

Před pěti lety jsme v rubrice Novinky sledovali vzestup a pád rodu Griespeků, který sice není tak proslavený jako Lvové z Rožmitálu, ale v žádném případě nelze o něm tvrdit, že by nezanechal v historii rožmitálského panství výraznou stopu. Vždyť právě mohutný tzv. Gryspekův palác a věž s vchodem do nádvoří zámku je z jeho období, stejně jako rybníky a dříve i hamry a hutě v okolí.

Florián Griespek, který koupil předlužený Rožmitál od Adama, syna Zdeňka Lva z Rožmitálu, byl sice katolík, ale už jeho synové tíhli k reformaci a vnuci se pak stali protestanty se vším všudy a aktivně se podíleli na povstání českých stavů proti Habsburkům. A to vyvrcholilo právě v roce 1620 bitvou před pražskými branami na Bílé hoře.

Za svoji rebelii byli potrestáni ztrátou veškerého majetku, tedy i Rožmitálu. Rožmitálští poddaní, protestanti jako jejich páni, byli mnichy násilně nuceni ke katolické víře a mnozí z nich raději utekli do lesů či emigrovali.

Katolický triumf dovršil v roce 1623 rakouský císař a český král Ferdinand II., který zkonfiskované rožmitálské panství daroval pražskému arcibiskupství. 

My ale náš článek vycházející ze seriálu začínáme rokem 1530, kdy přišel Florian Griespek jako jednadvacetiletý mladík z Tyrolska do Čech.

Rožmitál všem třem historicky nejdůležitějším majitelům nesloužil jako hlavní sídlo. Lvové měli Blatnou, Griespekové Kaceřov a pražský arcibiskup palác na Hradčanech. Rožmitálské panství bylo pro všechny hlavně hospodářskou základnou. Na horním snímku Rožmitál na nástěnné malbě na zámku v Blatné z dob Lvů z Rožmitálu. Na spodním majetky Griespeků: Ve směru hodinových ručiček: Rožmitál, Kralovice, Mirošov, Nečtiny, Kaceřov a Nelahozeves.

Mumie Griespeků v rodinné hrobce v kostele sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Hrobka zahrnující i stálou výstavu o rodu Griespeků je zpřístupněna veřejnosti.