Hasičské čaje

Přesně před půl stoletím, v roce 1965, zkoušeli staroměstští požárníci pořádat v hospodě u Petráňů každý týden odpolední čaje. Zkušenosti z proslavených hasičských bálů jim totiž dokazovaly, že každou taneční akcí si mohou trochu přivydělat.

Čaje však dopadly neslavně. Konaly se jen jednou. Šenkýř totiž onemocněl a hospodu zavřel.

Na své plesy si hasiči ve Starém Rožmitále vždycky dovedli sehnat lákavou tombolu. Například v roce 1966 v ní byly české granáty, vepřová hlava, pět lahví piva, dort, tlačenka či láhev vína. Na některých bálech požárníci předváděli i divadelní scénky.

V této souvislosti je nutné podotknout, že tenkrát nebývalo zvykem, aby v požárním sboru byly ženy, neboť se všeobecně tvrdilo, že mají dost starostí s výchovou dětí a vedením domácnosti. Navíc drtivá většina z nich pracovala, ve Starém Rožmitále většinou v Kovostaru.

První hasičkou se 74 let po založení sboru stala až v roce 1965 Jiřina Kalová. Tehdy se dala ke staroměstským hasičům společně se svým mužem Zdeňkem. Až do roku 1971 byla mezi hasiči sama, teprve v roce 1971 byla – jako druhá – přijata Marcela Minaříková.

(Zpráva byla zpracována podle knihy 120 let Sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále, která je k dostání v prodejně Drogerie – knihy na rožmitálském náměstí.)