Historie téměř detektivní: Rožmitál kdysi a dnes – 20/25

Minulý týden jsme zkoumali Rožmitál kdysi a dnes na křižovatce ulic Čelakovské-Rajské a U stadionu. Dnes se přesuneme jen o pár desítek metrů směrem na západ, k Sadoňskému rybníku. Jak dokazují pohlednice z 1. republiky a pozdější, koupaliště a sportovní možnosti na přilehlé louce tady existují už téměř sto let. Současné vybavení a především oddělení koupaliště od rybníka se s dřívější dobou ovšem nedá srovnat. Tehdy plavci plavali opravdu mezi kapry. A k převlékání a soukromému slunění jim sloužila dřevěná stavba na kůlech.

Václav Šourek si v roce 2011 naaranžoval dvě ženy téměř na stejné místo, na jakém se kdysi fotografovi postavily dvě dámy v kloboucích, které se ale evidentně koupat nepřišly. Abyste mohli oba snímky správně lokalizovat, prozradíme, že vzadu jsou objekty bývalé arcibiskupské slévárny.

Rožmitálské koupaliště se objevilo na několika pohlednicích. Tato okénková pohlednice prošlá poštou v září 1933 dokumentuje, že k sportovnímu vyžití nesloužil jen Sadoňský rybník. Součástí bylo hřiště na volejbal, kiosek s občerstvením, sprcha pod splavem a místa pro slunění na žulových balvanech. Ne nadarmo se tenkrát Sadoňskému rybníku přezdívalo rožmitálské Ostende.

Zajímavý je i text na rubu pohlednice. Odesílatel píše jisté paní Mařence do Plzně, aby přijela na vysvěcení obnoveného kostela ve Starém Rožmitále po rozsáhlém požáru, které bude celebrovat samotný arcibiskup.  A k tomu je připojena informace, že začaly růst ryzce a že jich včera dotyčný nasbíral pět kilo.

Dvě verze jedné fotografie. Karmínovou vydal vlastním nákladem Jaroslav V. Horák, odborný obchod papírem v Rožmitále. Černobílá pohlednice je z padesátých let a byla asi vydána celostátním vydavatelstvím pohlednic Orbis.

Dodejme, že v době pořízení snímku neexistovala státní silnice I/19. Srovnané řady jsou panáky se snopy.

Na konec ještě přidáváme pohled na stejné a přitom úplně jiné koupaliště z posledního léta.

Pokračování za týden.