Hrob královny Johanky (pravděpodobně) nalezen - III/V

Zapátrejme si tedy sami. Vyjděme z informace v Kladské kronice a ze skutečnosti, že v tehdejší Praze existovaly čtyři kostely pojmenované po stejném světci: basilika sv. Vavřince na Vyšehradě, kostel sv. Vavřince na vrcholu Petřína, kostel sv. Vavřince pod Petřínem a kostel sv. Vavřince na Starém Městě.

Manžel Jiří z Poděbrad (+1471) byl jako král pohřben ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Královna Johana skonala v roce 1475 v Mělníku, kde byla také v kostele sv. Petra a Pavla původně pochována. Její ostatky ovšem nejstarší syn Hynek, kladský hrabě, po půl roce vyzvedl a nechal převézt do hlavního města Českého království do blízkosti chotě. Na Pražský hrad, vzhledem k Hynkovo nejednoznačným vztahům s vládnoucími Jagellonci, to ale určitě nebylo. To ostatně dokazují dosavadní vykopávky. Tak tedy kam?

Z tehdejších i kostelů sv. Vavřince se jeví na první pohled jako nejpravděpodobnější místo pohřbu kostel na vrcholu Petřína vedle současné rozhledny. Původně románská stavba, která dala německé jméno i kopci, na němž stojí, spadala pod svatovítskou kapitulu. A svatovítské kapitule samozřejmě patřila i katedrála sv. Víta na Hradě, v níž je pohřben Jiří z Poděbrad.

V 18. století byl kostel barokně přestavěn a poté Josefem II. zrušen. Nyní se zde opět konají bohoslužby. Není známo, že by se v něm či pod ním prováděl důkladný archeologický výzkum. Vezmeme-li ale v potaz vyjádření Pavla Riese, tak tady Johana pohřbena není. Ve své úvaze před 11 lety totiž napsal, že „snadno mohlo v následujících stoletích dojít k zapomnění na uložení ostatků, zvláště pak z důvodů, jakými přeměnami místo samé po staletí prošlo, včetně názvu.“

Pokračování v pátek 28. května. 

Sarkofág Jiřího z Poděbrad v Královské hrobce v katedrále sv. Víta

Kostel sv. Vavřince na vrcholu Petřína. Foto: Wikipedie