Jak to dříve chodívalo na faře - III

Jak už jsme psali v prvním díle našeho miniseriálu, staral se až do roku 1923 o farní hospodářství sám duchovní správce spolu s personálem. Poté jak ubývalo kněží a přibývalo povinností včetně výuky náboženství na přibyvších obecných školách v okolí Starého Rožmitálu, došlo k tomu, že 1. října 1923 bylo farní hospodářství svěřeno laikovi. O deset let později nový farář polnosti rozdělil na díly a pronajal místním malým zemědělcům. Tím se zbavil starostí s farním hospodářstvím úplně. Po roce 1948 se rozparcelované farní hospodářství stalo základem vzniklého JZD. V této době převzal stát vedení matrik, ale ostatní církevní funkce ponechal. Tehdy sloužícímu faráři Josefu Průchovi, o němž jsme psali ve druhé části, se trochu uvolnily ruce, a tak se mohl věnovat práci pro kolektiv – pro Jednotné zemědělské družstvo. Pokračujme ale v zápisech z farní kroniky, kterou vedl učitel Václav Matoušek:

„Duchovní správce Josef Průša pracoval též na opravách kostela či fary podle starého lidového hesla, že práce člověka nehanobí. Na změny na farních hospodářských budovách již ale farní správa vliv neměla (i když byl Průša zakládajícím členem JZD a členem MNV). Postavili velký kurník pro chov slepic na zahradě k farním chlévům, když byl chov opuštěn, použili objekt k jiným účelům, stejně tak menší budovy postavené nahoře u hřbitova. Část farní budovy byla postoupena pro účely JZD a pak Státního statku, a to místnosti v západní části dlouhé farní budovy, kam byl zřízen vchod ze dvora. Na zahradě byl zřízen včelín, kde umístili na 60 včelích úlů.“

Jednou šel Václav Matoušek začátkem září v roce 1967 na hřbitov, a viděl, jak na střeše kostela pracuje s dvěma muži ve svých 62 letech i farář Josef Průša. Čistili okapové žlaby a vymetali z nich kusy tašek a jiný nahromaděný materiál při pokrývání střechy. Nebyl jediný, kdo takhle faráře viděl. Starší farníci si dobře pamatují, jak se měl jejich farář k manuální práci. Josef Průša se dožil 74 let, zemřel v roce 1979 a je pochován na starorožmitálském hřbitově.

Od roku 1959, kdy byl namísto zkrachovaného JZD ve Starém Rožmitále založen státní statek, obývali faru kromě faráře i zemědělci. Později vzniklý Státní statek Tochovice měl na faře byt ještě v roce 1986.

Právě v roce 1986 končila nájemní smlouva, fara chtěla byt vyklidit, ale statek nereagoval. Absurdní situace, kdy se v přízemní faře dělil o místo farář s nájemníkem státního statku, však trvala i nadále. Statek sice uznal výpověď, ale žádal o posečkání, neboť neměl pro nájemce (početnou rodinu Mrázkovu) náhradní byt. V roce 1988 byt na faře konečně vyklidil, když koupil ve městě za 100 000 Kčs objekt bývalého hostince Na Americe.

A to je konec našeho třídílného povídání.

Komplex kostela, fary a kaplanek ve Starém Rožmitále.