V roce 2013 bohužel maškarní průvod ve Starém Rožmitále nebude. A to zde býval masopust slaven všeobecně a velmi bujaře. Nezájem a především chřipková onemocnění rozhodly. Přečtěme si tedy alespoň, co o slavení masopustu ve Starém Rožmitále vyprávěli téměř před 40 lety etnografce Jindřišce Králové zdejší pamětníci.
Jako masopust bylo v minulosti označováno období od Tří králů do Popeleční středy, která byla prvním dnem dlouhého čtyřicetidenního půstu do Velikonoc. Dnes se jako masopust, neboli karneval, označuje zejména masopustní veselí.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý před Popeleční středou. Starým Rožmitálem pravidelně procházely průvody maškar, z nichž byly nejoblíbenější kobyla, bába a flašinet. Některý z účastníků si s tahací nebo foukací harmonikou vlezl do bedny s klikou a ostatní ho dopravovali z místa na místo. Průvod končil utopením Bakchuse v rybníce nebo potoce. Později zde za hlavní rekvizitu sloužilo divadelní dělo, se kterým se chodilo střílet až do města na budovu radnice. Maškary se zastavovaly v každém stavení a dostávaly šišky a koblihy, jitrnice či tlačenku. Vždyť tou dobou bývaly zabíjačky.
Masopustním pečivem byly koblihy a šišky. Koblihy z jemnějšího těsta se smažily na sádle nebo na umělém tuku. Většinou se plnily mákem, který se zde hodně pěstoval, někdy také povidly. Šišky byly ze stejného těsta, ale neplněné. Nejvíce se koblihy a šišky jedly na tzv. tučný čtvrtek, což byl poslední čtvrtek před masopustním úterý.
V roce 2004 se snažili házenkáři a hasiči průvod maškar po delší pauze obnovit. Ještě do 90. let minulého století se totiž konal téměř každoročně. Naše snímky jsou z období před 20 a 30 lety. Z doby, kdy se vzalo dělo, a táhlo se na rathaus. Letos se bude alespoň v neděli 17. února v restauraci Starák konat dětský karneval.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode