Než vzpomínky zapadnou – 26. pokračování

V poslední době se nám rubrika krimi úspěšně plní, z čehož jistě nikdo nemá radost. Kromě úmyslných trestných činů tvoří její podstatnou část i dopravní nehody. Dříve, když ještě bylo možné přejít ulici pomalu bez rozhlížení, bylo samozřejmě i nehod méně. A když už byly, tak se staly námětem hovorů mezi sousedy na dlouhé týdny. A tak dnes setřeme prach z fotografií dvou nehod už hodně letitých.

V zimě roku 1934 se propadlo na hořejších Drahách nákladní auto, které vezlo náklad cihel, dřevěným mostkem. Řečeno dnešní mluvou, řidič nedodržel maximální nosnost mostu. Na jeho omluvu je však nutné, i po 84 letech, uvést že u mostu nebyla příslušná dopravní značka.

Atraktivnější byla nehoda aeroplánu v roce 1928 za hřbitovem ve Starém Rožmitále. Václav Matoušek, který je autorem obou fotografií, ji popsal takto:

„Bylo to o prázdninách. Šli jsme na červené jahody na Sklář nad Věšín. Letěly aeroplány, snad tři. Dva byly vpředu, třetí se opožďoval. Když jsme přišli do Starého Rožmitálu k hasičské kůlně, sbíhali se lidé a chvátali na faru, kde prý spadl aeroplán. Hledal místo k přistání u Smrčíčku, pak se vrátil a přistál na farském poli za hřbitovem v řídkém jetelišti. Setrvačností jel dál, přijel k pěšině a viděl před sebou silnici, která je níže položená než pole a pěšina. Chtěl ji proto přeletět, přidal plyn, ale na druhé straně silnice narazil krajem levého křídla na strom. pootočil se o devadesát stupňů a posadil se. Byl to vojenský letoun. Pilotovi se stalo nic. Aero odvezla nákladní auta.“

K nehodě nákladního automobilu se hned seběhlo několik zvědavců ...

... u nehody letadla jich byly přímo davy