Než vzpomínky zapadnou ... 6. pokračování

Dnes setřeme prach z fotografie, na níž je událost, která se už ve Starém Rožmitále pravděpodobně nikdy opakovat nebude. A tou událostí je pouť, jež se v obci vždy slavila 14. září, připadl-li tento den na neděli, či neděli následující. Snímek s řetízkovými kolotoči pro velké i malé na plácku před mlýnem je z roku 1967 nebo 1968. Uprostřed možná domlouvá Jaroslava Baštová, jež nám fotografii zapůjčila, dceři Markétě, že dva balonky od pana Sirky už stačí.

Pan Polák z města, jehož všichni znali s jeho kobylkou jen jako Sirku, býval v 50. a 60. letech minulého století na poutích svéráznou postavou. Prodával dětem za korunu štěstíčka a nafukoval balonky a všichni ho měli rádi. Pod kostelem kolem Hrdinovo mlýna a před Petráňovo hostincem bývaly však i jiné atrakce. Kromě kolotočů to byly houpačky, střelnice, prodejní stánky perníkářů, cukrářů a kramářů a dokonce rychlofotograf.  O pouti se setkávala celá vesnice, známí a příbuzní si spolu popovídali, prostě ten den v obci pulzoval společenský život.

A proč bývala ve Starém Rožmitále pouť právě 14. září či neděli po něm? Pouť totiž bezprostředně souvisí se zasvěcením kostela. Tak každý kostel má v názvu určitého světce, eventuálně jiný objekt, jako je tomu právě ve Starém Rožmitále, kde máme farní kostel zasvěcen svatému Kříži. A svátek sv. Kříže připadá právě na 14. září.