Po více než sto letech bude stát na Třemšíně rozhledna – 2/8

Z historických záznamů víme, že o první jakousi rozhlednu se pražští arcibiskupové, kteří dostali rozsáhlé pozemky kolem Třemšína a Rožmitál k tomu od rakouského císaře po bitvě na Bílé hoře, pokusili v první polovině 19. století. Kdo dal k jejímu vybudování impuls, o tom se prameny různí.

Blatenský kněz a vlastenec Jan Pavel Hille (1861 - 1943) ve své brožurce Třemšín vydané rožmitálským Sokolem v roce 1913, uvádí, že podnět k vybudování vyhlídky ve tvaru dřevěné pyramidy dal arcibiskup Alois Josef Schrenk z Notzinku (v úřadě 1838 – 1849). Šéf pražské arcidiecéze si Třemšín zamiloval a na různých místech nechal od vrcholu vysekat průseky, u nichž byly umístěny altánky s pomůckami na zkoumání okolí. V jednom altánku, píše Hille, byl prý světelný přístroj, který zprostředkoval spojení Třemšína se zámkem v Rožmitále, v němž sídlila hospodářská správa církevního panství.

Spisovatel a badatel Jan Čáka (1929 – 2018) a další připisují první rozhlednu ve tvaru pyramidy už arcibiskupovi Vilému Florentinu Salm-Salmovi (v úřadě 1793 – 1810). Čáka ve své knize Brdské toulání z roku 1983 o něm píše, že to byl snad první církevní pán, který si získal srdce poddaných. Rožmitál měl rád a často do něj – na rozdíl od svých předchůdců, kteří rožmitálské panství brali jen jako jakousi spižírnu arcidiecéze – zajížděl. Nechal například opravit zámek a vysušit bažiny mezi Podzámeckým rybníkem a rybníkem Kuchyňka, na jejichž místě vybudoval park, kam bylo o nedělích dovoleno Rožmitalanům chodit.

Nejvíc si ale oblíbil Třemšín, který se dočkal estetické, takřka parkové úpravy. Jan Čáka píše: „Hustý porost v zříceninách byl zčásti vykácen a v prostoru hradu i jeho blízkého okolí byly založeny procházkové chodníky, často pracně skládané v kamenitém terénu. Na samém vrcholku hory, v místě, kde kdysi stávala hradní věž, byla vybudována kruhová podezdívka a na ní postavena pyramida z kmenů završená vyhlídkovou plošinkou.“

Arcibiskup to jistě myslel dobře, ale svou bujarou stavební činností zničil poslední zbytky třemšínského hradu. Po jeho skonu v roce 1810 navíc cestičky i pyramida zmizely.

Ke knížeti Salm-Salmovi se na Rožmitálsku váže ještě jedna vzpomínka. Svou dobrotou totiž vlastně přivodil – samozřejmě nechtěně – tzv. rožmitálskou rebelii. Rožmitálští po jeho smrti rezolutně požadovali na církevních autoritách, aby byl pohřben u milovaných poddaných v milovaném kraji, tedy u nich. Nestalo se tak a za vzpouru navíc řada občanů dostala na zámeckém nádvoří od panstva výprask lískovou holí a někteří skončili i ve vězení. Ale to už je jiná historie …

Pokračování 7. prosince.

Arcibiskupové Vilém Salm-Salm (vlevo) a Alois Schrenk

Salm-Salmova pyramida podle Jana Čáky