Pravnoučata mohou být bez obav

„V roce 1935 se při silné vichřici na kraji aleje zlomila si 18 metrů vysoká olše a dopadla korunou částečně na střechu domku cvokaře Aloise Leitermanna č.p. 116. Tato příhoda vyvolala v obci velký rozruch a k místu se seběhlo plno lidí jako by to byl požár. Mnohé stromy v aleji jsou staré a nahnuté, v dutinách hnízdí ptáci a bydlí netopýři. Za vichru se stromy v nahnilých místech snadno lámou, jak se již v aleji několikrát stalo. Alej je chráněna památkovým úřadem.“

Tolik citace z Pamětní knihy obce Starý Rožmitál. Tehdy před 80 lety to nebylo poprvé a naposled, kdy se v aleji poroučel přes 200 let starý strom k zemi. Naštěstí nikdy se nikomu nic nestalo.

V této souvislosti si připomeňme, že se v březnu před třemi lety rožmitálský obecní úřad rozhodl k ráznému kroku a z bezpečnostních důvodů nechal na konci Aleje Johanky z Rožmitálu v Luhu vykácet 33 většinou nemocných starých stromů. První padl 17. března 2012 a poslední v neděli o týden později. Na pomezí října a listopadu téhož roku pak firma Kaiser zasadila 24 nových stromků.

Že zasazených stromků bylo méně než pokácených? Rozdíl tkví v tom, že podél obytné zástavby už žádné stromy pro jistotu nebudou. Co kdyby náhodou někdy spadly na hlavu či na střechu našich pravnoučat!

Vzrostlé stromy před starorožmitálskými rodinnými domky jako na obrázku z roku 2011, už nikdo nikdy neuvidí.