Před 70 lety bylo zrušeno domovské právo

1. ledna 1949 vstoupil v platnost zákon č. 174/1948 Sb. z 30. června 1948, kterým bylo po 100 letech zrušeno domovské právo zavedené v rakouské monarchii v roce 1849. Podle něho měla osoba nárok na nerušený pobyt v určité obci, právo na chudinské zaopatření a zaopatření ve stáří.  Obecní příslušnosti se nabývalo narozením, provdáním, získáním veřejného úřadu či přijetím do obecního svazku, jež se dělo výslovným usnesením obecního zastupitelstva. A to nemuselo právo udělit ihned.

Například ve Starém Rožmitále udělili ve 30. letech minulého století domovské právo Anně Jindrové z č. p. 5 až po devítiletém pobytu v obci a Františku Minaříkovi z č. p. 16 dokonce až poté, co v Luhu bydlel nepřetržitě deset let.

Na jedné straně bylo domovské právo závazkem obce vůči svému občanu, na straně druhé bylo nástrojem, jak se zbavit různých přivandrovalců a osob v obci nechtěných – obec domovské právo neudělila a poslala člověka tzv. postrkem do jeho domovské obce a na její náklady. Tak se například stalo v roce 1931 ve Starém Rožmitále. Postrkem sem totiž byli posláni z Hamburku tři Květoňové, zdejší příslušníci, kteří neuměli ani česky. Obec jim dala po 50 korunách, aby si mohli hledat práci. 

Domovské právo osvědčoval tzv. domovský list a evidence se vedla v matrikách domovských příslušníků. Zákon o domovském právu převzala po roce 1918 Československá republika a platil až do konce roku 1948.

Pár domovských listů občanů Starého Rožmitálu a ukázka zápisu v matrice domovských příslušníků. Jak je zřejmé, obce musely o svých občanech vést podrobné údaje. Mimo místa a data narození, zaměstnání apod. i náboženské vyznání, tvar obličeje, nosu, stav zubů, zda nosí vousy atd.