Pročpa tudlecto řikáme? –I/III

Několik stovek výrazů používaných v Plzni a nejbližším okolí obsahuje první Plzeňsko-český slovník, který připravilo plzeňské vydavatelství Starý most. Kniha s podtitulem Pročpa tudlecto říkáme vysvětluje, odkud slova pocházejí a uvádí příklady jejich používání. Hodně slov ve slovníku, asi 60 procent, je převzatých z němčiny.

"Slova jsem sbíral pět let. Z toho, co jsem slyšel od prarodičů a rodičů. Když jsem knihu dodělával, tak jsem šel i do nezveřejněné literatury, tedy do různých poznámek učitelů z 50. a 60. let," uvedl pro ČTK autor Jan Hajšman. Podle něj je netypických slov hodně.

"Kamarádi, kteří nejsou z Plzně, se často nad nějakými zarazí a neví, co znamenají," řekl. Všeobecně známá slova s předponou tu jako tutady, tuten a další jsou skutečnou plzeňštinou, částečně s přesahem do jižních Čech. Všechna slova ale nejsou typicky plzeňská. Spousta lidí přicházela do Plzně z venkova a přinášeli si je s sebou. Dost často se slova dostávala do plzeňštiny z lidové mluvy, z vesnic okolo Plzně.“

Teď se jistě ptáte, proč o knize píšeme. Každému staršímu obyvateli rožmitálského údolí je to jasné. Rožmitál a přilehlé vesnice měly historicky a hlavně administrativně vždycky blíže k západním, potažmo jižním Čechám než k středočeskému regionu či dokonce k Praze. Takže náš dialekt má s plzeňštinou hodně společného.

(Pokračování zítra)