První republika ve Starém Rožmitále

Jak vypadal každodenní život za 1. republiky? Vybrali jsme ze zápisů obecního zastupitelstva Starého Rožmitálu pár příkladů, za co všechno byli kdysi obyvatelé obce popotahováni. Prohřešky se staly v roce 1933 a 1938, tedy před 85 a 80 lety.

Na okresní úřad do Blatné zaslala obec v roce 1933 protokolární výslechy Vojtěcha Kaly z č. p. 110, že nedával se svým automobilem výstražné znamení na křižovatce, a Josefa Čady z č. p. 94, že neoprávněně provozoval lamačskou živnost a prodal kámen F. Morovi a J. Jarešovi.

Do Blatné byl poslán i protokolární výslech Františka Sadílka bydlícího v č. p. 20, Jana Svatoně z č. p. 6, Františka Mory z č. p. 56 a Bedřicha Poláka (č. p. 62). V lednu roku 1933 totiž postavili na starorožmitálském hřbitově dvě hrobky a měli za to, že při práci nemusí mít ani stavitelský dohled, ani nemusí být přítomen zednický mistr.

To Karel Tichý, František Kulovaný, František Franěk a Božena Leitermanová měli na jaře roku 1938 jiný problém. Byli protokolárně vyslýcháni, že v aleji ořezali a odcizili olšové větve.

Josef Kulovaný z č. p. 74 neuposlechl v roce 1938 zákazu a bral si z potoka kámen, který byl určen na něco jiného. Za pár měsíců se také prohřešil tím, jak se píše v protokolu z výslechu, že neměl svoji provozovnu (Josef Kulovaný, vlastní výroba kovaného zboží) označenu firmou.

A nakonec jedna provinění, které se ale odehrálo až za Protektorátu v roce 1942: U výslechu, jenž byl starostou obce zaprotokolován a poslán na okres do Blatné, skončil František Beran, jenž neměl na převáženém dlouhém dříví červený praporek. Před četníkem, který jej načapal, se hájil tím, že měl praporek omylem stažený. Ale četník nedal a udal.

Pohled na Luh s novým nábřežím ve Starém Rožmitále na fotografii Václava Matouška z poloviny 30. let 20. století