Rožmitál a 28. říjen 1918 – 3/4

AKTUALIZOVÁNO 28. října.

Krásné, povznášející dny skončily a všichni se vraceli do dílen, továren, škol … Jak v minulém díle vzpomínal spisovatel Hofmeister, poválečná bída, hlad a nouze ale zůstávala*) a trvalo ještě několik let, než se nový stát zkonsolidoval. Gloriola “mužům října“ a především Tomáši Garrigue Masarykovi však zůstala po celou první republiku. Nechme promluvit opět starorožmitálského kronikáře a učitele Václava Matouška:

„S úctou bylo zvlášť vyslovováno jméno Tomáše Masaryka, hlavního pracovníka za hranicemi a vůdce odboje, jemuž platil především náš dík za obnovení samostatnosti. Za války velezrádce, jemuž jistě slíbena šibenice, vrátil se jako vítěz 21. prosince 1918 do Prahy a ubytoval se v opuštěném bývalém sídle českých králů. I ti, kdož nebyli zasvěceni v práci protirakouské za hranicemi a doma, věděli, že se pro naši samostatnost pracuje.

Za světové války odebíral jsem Čas, deník strany realistické (Masarykovy), a když byl úředně zastaven, Právo lidu. V něm četl jsem články, jež byly redakcím vnuceny úřady o „velezrádné“ činnosti Masarykově, Durychově aj., jimž spíláno v bezmocném vzteku pustými slovy. Mezi řádky jsem vyčetl strach před Masarykem a spolupracovníky, neboť i před válkou několikrát zatopil rakousko-uherské diplomacii, až jí z toho bylo úzko.

Proto jsme zase my doufali, že Masaryk, syn dělníka, zvítězí nad Habsburky. Malá podobizna Masarykova, zmenšená reprodukce velkého obrazu zhotoveného prof. Švabinským, visela v mém bytě ve škole v Nepomuku; tehdy jsem mohl být za to přísně potrestán, teď visí podobizna Masarykova v čele třídy, kde bývaly dříve obrazy našich nepřátel.“

Na památku 28. října se vysazovaly po celé nové republice „lípy svobody“, jež měly připomínat nejdůležitější den našich dějin, kdy po třistaleté porobě jsme dosáhli samostatnosti a byl obnoven nezávislý stát. Tak tomu bylo i ve Starém Rožmitále, kde byly zasazeny tři lípy u silnice pod kostelem.

Na slavnosti promluvil učitel, spisovatel a první starosta města Rožmitálu ve svobodném státě Gustav Klika. Vysvětlil vznik, průběh i konec světové války s jeho důsledky pro národy poraženého Rakouska - Uherska, vyzdvihl práci prezidenta Masaryka a jeho pomocníků jakými byli například dr. Beneš, R. Štefanik a legionáři. Vděčně rovněž vzpomenul pomoci spojenců, zvláště prezidenta Spojených států amerických W. Wilsona.

Tři roky poté přibyl k starorožmitálským lípám ještě pomník.

Pokračování zítra.

*) Na únor připravujeme seriál o tom, jak probíhal ve Starém Rožmitále a Rožmitále první poválečný rok 1919.

Lípy svobody (v pozadí) mezi hostincem u Petráňů a mlýnem ve Starém Rožmitále začátkem 30. let

Předci Pavla Zehnuly vysadili v roce 1918 dvě lípy svobody v nynější Rybově ulici. Jedna sto let přežila a vévodí okolí do dneška.

Matouškova třída v Nepomuku v roce 1930 s podobiznou prezidenta Masaryka