Rožmitál versus Březnice – II

Pokračování z 1. února 2014.

Ač se Rožmitál nikdy na mapě neposunul ani o píď, nadřízených úřadů se u něj za poslední staletí vystřídalo hned několik. Jistě na tom má zásluhu nejen blízkost přibližně stejně velikých obcí, ale především zasazení města na pomezí mezi středními a západními Čechami. Ať už Rožmitál patřil tam či onam, vždy byl geograficky na chvostu. Písek, Blatná, Březnice, Strakonice, Příbram – tady všude měl své nadřízené.

Vezměme to ale pěkně po pořádku.

Až do roku 1850 byl Rožmitál v rámci historického prácheňského správního území českého království poddanským městem bez vlastního magistrátu, i když městská rada určitou soudní agendu vykonávala. Město bylo součástí panství a jeho obyvatelé byli poddanými vrchnosti stejně jako vesničtí sedláci. Vrchnost pro rožmitálské představoval pražský arcibiskup. Ten ale do města vůbec nezajížděl, a tak jej zastupoval správce velkostatku, tzv. ředitel, který skládal účty přímo pražské arcibiskupské kanceláři.

Město tehdy spravovala třináctičlenná městská rada v čele s purkmistrem, přičemž všichni radní se po čtyřech týdnech ve funkci purkmistra střídali. Členství v radě bývalo většinou doživotní a bylo svěřováno úzkému okruhu osob z určitých rodin. Takový systém byl zaveden ve většině českých poddanských měst.

Tento stav trval až do zrušení poddanství v roce 1848, potažmo do nového správního uspořádání v roce 1850. Evropský revoluční rok 1848 zasáhl i Rakouské císařství a jedním z následků byla reforma státní správy.

Z původní vrchnostenské správy se úřednická působnost přenesla na nově vzniklé politické okresy, které tvořily soudní okresy. Soudní okresy se staly nejnižší územní jednotkou státu.

Tehdy přešla soudní a finanční agenda na nové okresní soudy a nově koncipovaným městským úřadům zůstala pouze veřejná správa obce. Zanikla též vrchnostenská pravomoc nad městským úřadem.

Vztahy mezi městem a bývalou vrchností – v případě Rožmitálu pražským arcibiskupstvím – nadále probíhaly, ale především jen v hospodářských souvislostech.

Politický okres Blatná, do kterého byl Rožmitál začleněn, se nejdříve shodoval se soudním okresem. V Blatné to však nestíhali, a tak roku 1868 byl v rámci blatenského politického okresu zřízen vedle soudního okresu v Blatné ještě další soudní okres se sídlem v Březnici, do něhož spadal i Rožmitál. Do Březnice byly odvezeny všechny majetkoprávní městské knihy a část registratury.

A to byl pro rožmitálské radní silný tabák!

Pokračování příště.