Rožmitál versus Březnice – III

Pokračování ze 4. února 2014

Podle sčítání lidu v roce 1848 mělo rožmitálské panství 7 209 obyvatel a po panství Lnáře bylo druhým nejlidnatějším v nově zřízeném politickém okrese Blatná. Proč tedy byl soudní okres umístěn do Březnice, a ne do Rožmitálu?

A tak jen šest let poté, co museli rožmitálští radní odvézt do Březnice městské knihy, začal jejich boj o zřízení soudního okresu v Rožmitále na úkor Březnice, který s přestávkami trval až do roku 1921.

Z konce 19. století se ve Státním okresním archivu v Příbrami zachoval koncept dopisu rožmitálského starosty na okresní úřad do Blatné, ve kterém vypočítává, které okolní obce by do nového soudního okresu spadaly: Jednalo by se: Buková, spojené obce Hoděmyšl a Sedlice, Horní Láz, St. Nepomuk, spojené obce Bezděkov a Piňovice, Roželov, spojené obce Starý Rožmitál a Zalány, spojené obce Skuhrov a Nesvačile, Strejčkov, Věšín, Voltuš spojené obce Hutě Přední a Zadní, Vranovice, Záběhlá a ze soudního okresu blatenského Hvožďany.  Nový okres by zahrnoval 1584 domů, 10 781 obyvatel podle sčítání v roce 1890 a 165 km2.

Čím tuto snahu Rožmitálští odůvodňovali? V dopise se píše: „Je známo, že tužba po samostatném  zastupitelském okresu (jest) vyvolána a stále se vyvolává majorizováním strany březnické při všech příležitostech a prosby a naléhavé potřeby strany rožmitálské zůstávají zbožným přáním ač poměrně značným obnosem na udržování okresu přispívá. Jsouce sloučeni v okres březnický nedovoláme se ničeho za své peníze.“

Je důležité připomenout, že Rožmitál podnikal kroky vedoucí k vytouženému zřízení okresního soudu i na jiných, mnohem vyšších místech. V letech 1880, 1895, 1889 a 1899 byla Sněmem Království českého pětkrát schválena vládní předloha, která rakouské vládě ustanovení okresního soudu v Rožmitále doporučovala. Vláda rakousko-uherské monarchie však tuto záležitost nepovažovala za tak důležitou, aby o ní vůbec jednala.

A tak Rožmitálští vytáhli z rukávu další kartu.

Pokračování příště.