Z města do Starého Rožmitálu je dál, než naopak – 6/8

Pokračování z 28. listopadu:

Město si ale neuvědomovalo, že Arcibiskupství pražské sice vlastní rožmitálský velkostatek, ale organizační církevní záležitosti může rozhodnout pouze nadřízený orgán farnosti, a tím samozřejmě byla biskupská konzistoř v Českých Budějovicích. Takže podpora z Prahy nepřišla. Přišly ale odpovědi z okolních obcí, které rožmitálským radním přidělaly spoustu vrásek. Tady je shrnutí reakcí obecních zastupitelstev:

Hutě jsou pro připojení k faře ve městě (z 9 členů obecního zastupitelstva 5 pro a 4 proti), Sedlice – hlásí starosta Švejnoha, že nikdo na schůzi nepřišel, takže je věc nerozhodnuta, bude tedy nejlépe ať rozhodne nadřízený úřad sám, Pňovice – pro připojení s výhradou, že město Rožmitál musí Pňovicím poslat záruční listinu schválenou městským zastupitelstvem, že zdejší obec skutečně nebude mít žádné výlohy pokud jde o zřízení a udržování farního úřadu, Věšín – proti, mají to do Starého Rožmitálu blíže, Buková – proti, Voltuš – jednohlasně proti, Horní Láz – proti , Vranovice – proti, Nepomuk – jednohlasně proti. Starý Rožmitál, to snad ani nemusíme uvádět.

Z takového výsledku nutně musela rožmitálské konšele rozbolet hlava. A tak nelenili a poslali 19. srpna 1927 obcím další dopis, ve kterém už slibovali hory i s horákama.

Městské zastupitelstvo se jednohlasně usneslo, že ty obce, které se připojí k nové faře ve městě „budou vyjmuty z placení jakýchkoli příspěvků na udržování fary, městského hřbitova, kostelníka, varhaníka neb podob., to jest, že všem těmto obcím nevzejdou z připojení ni žádné výlohy a nepřibírají žádných závazků platiti na udržování farního úřadu a nové fary v Rožmitále pod Třemšínem.“

To už se ale do celé kauzy vložil stát. Správní komise blatenského okresu se sídlem v Březnici (řekněmež dnešní okresní úřad), jíž se pňovický starosta dotázal, je-li vůbec možné to, co Rožmitál slibuje, důrazně varovala příznivce nové fary, že nepostupují podle zákona a platných předpisů.

Po prvním dopisu z Březnice rychle následoval druhý, v němž předseda okresu logicky vyvozuje, že když obce nebudou muset nic platit, zaplatí všechno město. To však Rožmitálu musí schválit okres, a tady určitě nebylo předem jasné, že se tak stane. Nejen proto, že nebyla zrovna vhodná doba na financování katolické církve státem, ale také z důvodu nevraživosti mezi Březnicí a Rožmitálem. Vždyť ještě neuplynulo ani šest roků, co skončila letitá bezúspěšná snaha Rožmitálu ukrojit si kus březnického okresu pro sebe (viz náš seriál Rožmitál versus Březnice v rubrice Další seriály).

Pokračování 2. prosince 2015

Rožmitálská radnice v době našeho příběhu. Dnešní podoba je z roku 1938.