Než vzpomínky zapadnou … 27. pokračování

Po delší době setřeme prach hned ze dvou fotografií a přidáme ještě dvě pohlednice. Když se v dubnu roku 1938 začalo se stavbou areálu pod Výrovnou nad Věšínem, byla to událost pro celé široké okolí. Nic podobného jako je tábor s mnoha chatkami, společenskou místností s tanečním parketem a ještě dokonce v lese, tady nikdo neznal.

Na myšlenku zřídit tzv. feriální, jak se tenkrát říkalo, neboli prázdninový tábor připadl majitel pily a obchodu dřívím ve Věšíně Karel Blažek. Za necelého půl roku byl areál hotov. Zahrnoval osmdesát stanů pro dvě osoby, třicet chat pro čtyři osoby, restauraci a koupaliště. V srpnu téhož roku došlo za veliké účasti obyvatelstva k slavnostnímu otevření weekendové osady Brdy.

Pásku přestřihl ministr průmyslu, obchodu a živností Rudolf Mlčoch, jenž byl zároveň dlouholetým poslancem parlamentu a především předsedou Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, jíž Vekend, jak se táboru ihned začalo říkat, teoreticky patřil. Ostatně Karel Blažek byl členem této partaje a určitě do stranické pokladny významně přispíval. 

Štěstí mu ale nepřálo. Nejen proto, že za měsíc přišel Mnichov a za půl roku okupace, ale ani v jeho podnikání. V roce 1938 totiž také koupil zámek Zelená hora u Nepomuku, ale za pár týdnů mu jej stát zabavil, neboť nezaplatil převodní poplatky.  A se státem prohrál i v roce 1948, kdy mu byla v červnu znárodněna na základě zákona č. 114/1948 Sb. i pila ve Věšíně. 

Stejně to dopadlo i s Vekendem. Nejdříve jej Němci změnili na Dělnickou zotavovnu Národní odborové ústředny zaměstnanecké a v roce 1944 na Erholungsheim Reinharda Heydricha. Po únoru 1948 se stal zotavovnou Revolučního odborového hnutí (ROH). V současné době areál patří firmě Rekreace Brdy s.r.o., která jej nabízí rekreantům pod názvem Kemp Brdy Věšín.

Tábor se po svém otevření okamžitě stal i oblíbeným výletním místem především pro mladíky ze Starého Rožmitálu, kteří sem nejdříve docházeli pěšky, později na bicyklech a ještě později na babetách, mopedech a pionýrech. Restaurace byla totiž otevřena i pro ty, kteří se zrovna v táboře nedovolenkovali, ba co víc - tancovačka na začátku a na konci turnusů s rekreantkami dávala příležitost k seznámení. Konala se tady podniková setkání, svatby a občerstvení v restauraci přišlo vhod i houbařům, kteří se šourali v okolních lesích.

Mládenci ze Starého Rožmitálu pár týdnů po otevření tábora na pivku. Druhého zleva jsme rozpoznali Adolfa Kulovaného z Luhu.

Sraz Staroměšťáků s kapelou Černíků 14. června 1969

První pohlednice z roku 1938

Pozdrav z rekreace ROH