Sovětští vojáci v květnu 1945 ve Starém Rožmitále

Po osmdesáti letech si dnes už sotva dokážeme představit, jaká vládla ve Starém Rožmitále atmosféra po osvobození Rudou armádou.

Jedno svědectví dokládá například fotografie, kterou nám zapůjčila paní Jaroslava Baštová. Vznikla 12. nebo 13. května roku 1945 a je na ní právě Jaruška coby půlletá holčička v náručí sovětského vojáka. Vedle něj stojí obecní hajný Antonín Kala, její dědeček a v pozadí je domek č. p. 117 ve starorožmitálské aleji, kde se neřekne jinak než U Hajnejch.

Antonín Kala byl za 1. světové války v ruském zajetí a tak se s ruským důstojníkem, který bydlel u nich doma i s vojskem, které obývalo přilehlou stodolu a louku, dobře domluvil.

V roce 1945 u Hajnejch ještě svítili karbidkou. Elektřina byla sice do Starého Rožmitálu zavedena v roce 1929, ale Antonín Kala postavil domek o tři roky později a na připojení proudu od posledního elektrifikovaného, hodně vzdáleného stavení už neměl peníze.

Sovětští vojáci nelenili, odjeli na vrch Praha, po Němcích tam nastříhali dráty a u Hajnejch se poprvé rozsvítila žárovka. Do dneška opatruje Jaroslava Baštová nůž a dalekohled, co od vojáků dostala.

O pobytu sovětských vojáků ve Starém Rožmitále po válce napsal učitel Václav Matoušek: „Rudá armáda časně ráno na okraji polí nad Chmelničkou vykopala hned malé zákopy pro kulomety, též u kostela na starém hřbitově, dělo měli za hřbitovem a v aleji u hajného Kaly.

K žádnému boji s Němci už ale k naší radosti nedošlo. Rány, které jsme slyšeli, byly od toho, že házeli granáty do rybníka a chtěli ulovit nějaké ryby. Patrně už byli přesyceni konzerv. Hned se rozcházeli po staveních a hledali kvartýr, vozy umístili na dvorkách a zahradách a seznamovali se s námi.  Byli skromní a nechtěli si nic vzít k jídlu.

Část Rudé armády (dělostřelectvo) po dvou dnech odjela do lesa Kotečky, kde si postavila stany a chaty z prken, podobně nad Sobenským rybníkem až k nepomucké cestě. Všude bylo plno ruchu, hlaholu, smíchu, zpěvu a radosti, že válka skončila. Po odchodu hlavního voje Rudé armády zůstalo v obci několik vojáků až do podzimu, například u telefonu u Petáků v č. p. 23.“

Dodejme ještě, že ruští vojáci byli první dny po osvobození téměř ve všech staveních a v sálech hospod. V Luhu si v č. p. 110 (u Kalouc) zřídili ševcovskou dílnu a opravovali a šili boty, v č. p. 74 (u Bednářouc) měli fotoateliér. S největší pravděpodobností zrovna tady přišla na svět fotografie s malou Jaruškou.

(Podle knihy Jindřicha Jiráska Tenkrát v Rosenthalu vydané v roce 2021)

Jaroslava Baštová před svým domem v aleji, kde se pořád říká U Hajnejch

Hrob tří sovětských vojáků na hřbitově ve Starém Rožmitále