Prodá majitel rožmitálský zámek?

Tento materiál vycházel na osm pokračování v rubrice Novinky na konci srpna 2018:
 

24. srpna před rokem našli obyvatelé Rožmitálu na několika místech poprvé podpisové archy s otevřeným dopisem majitelům rožmitálského zámku. Autoři dopisu (viz http://www.staryrozmital.cz/news/kdo-je-za-obcanskou-iniciativou-za-zachranu-zamku1/ ) vyjadřovali zklamání nad neutěšeným stavem historické památky, která je už 20 let ve vlastnictví – nejdříve církve a amerického občana Rodericka Marshalla a poté jen pana Marshalla a paní Zuzany Mruškovičové. Žádali zahájení alespoň záchranných prací, aby zámek zůstal zachován a v neposlední řadě nabízeli i svoji pomoc. Pod dopis se za dva měsíce podepsalo 3 632 lidí.

Bylo by záhodno, abychom teď zrekapitulovali, co se od začátku podpisové akce a hlavně pak po odevzdání dopisu s podpisy zahraničním majitelům, událo. 

 

Titulní list podpisových archů a otevřeného dopisu

 

Někoho možná překvapilo, že jsme se už téměř rok zámku pořádně na webu nevěnovali, i když léta předtím, lze říci, jsme byli velmi aktivní. Vysvětlení je prosté: Rozhodli jsme se držet bobříka mlčení, abychom nenarušili jednání, která tu více, tu méně, měla vést k nějakému cíli – samozřejmě nejlépe k prodeji zámku či k zahájení oprav.

Poté, co 20. října podpisová akce skončila, byly dopisy a archy s podpisy rozmnoženy a zaslány na zainteresované instituce a samozřejmě majitelům na jejich známé adresy. Váha více než tří tisíc podpisů a mediální tlak nakonec donutil Rodericka Marshalla, aby se prostřednictvím své kolegyně Zuzany Mruškovičové před Vánocemi ozval předsedkyni správní rady Czech National Trust (CNT). Ředitelka CNT Eva Heyd totiž do akce na záchranu zámku zapojila i tuto organizaci, starající se o záchranu a zvelebení kulturního dědictví.

V lednu došlo v Praze ke schůzce paní Heyd s oběma vlastníky zámku, na níž pan Marshall překvapil tvrzením, že už dva roky chce zámek prodat.

 

 

Složka s dopisem a 3 632 podpisy

 

Předání jednoho stejnopisu vedení města na zasedání zastupitelstva 29. listopadu 2017

 

Tvrzení pana Marshalla, že chce zámek prodat, potvrdila ředitelka CNT Eva Heyd i v červencových Třemšínských listech: „Během (lednového) jednání se ukázalo, že současný majitel se snaží zámek prodat, a proto není připraven k zásadním investičním počinům a k velkým opravám.“

Marshallovo vyjádření je však nutné v kontextu celé kauzy brát s jistou rezervou, jelikož nikde, a to jsme opravdu hledali všude, nikde nabídka na prodej není. Navíc podle našich informací není ani známa cena, kterou současný majitel požaduje. Možná, že pan Marshall nabídl zámek zpět městu a to jej nechce. Možná, že by byl i jiný kupec, ale kupujte něco, když ani nevíte, kolik by to stálo!

Suma sumárum tedy lze vyvodit: Opět je to ze strany vlastníka zámku asi jen mlžení. Tak jako pan Marshall před dvěma lety tvrdil e-mailem televizi Prima, že jen zastupuje americké investory, kteří se už budou zámku věnovat. Tak jako kdysi před lety prostřednictvím jednatele firmy Ing. Havlase maloval krásnou budoucnost zámku (panem Havlasem autorizovaný příspěvek čtěte na http://www.staryrozmital.cz/news/do-stejne-reky-dvakrat-nevstoupis1/ ). Tak jako chodí slibovat - aby oddálil pokuty - na odbor památkové péče Městského úřadu v Příbrami. A tak bychom mohli pokračovat.

Rožmitálský zámek je ale pro pana Marshalla okrajovou záležitostí. Samozřejmě ví, že historické památky, muzea a další kulturní zařízení jsou většinou ztrátové, někdy jen s odřenýma ušima na sebe vydělají nějaké peníze. A ty je tedy nutné získat někde jinde.

 

Pohled na nádvoří ze zámecké věže (duben 2018)

 

Dr. Roderick Marshall (*1956) po příchodu z USA do Bratislavy a poté do Prahy začal u nás podnikat a měl pěknou smůlu. Ač vystudovaný právník v roce 1985 na univerzitě George Washingtona, jenž poskytoval právní služby nejdříve po revoluci na Slovensku a poté i v České republice, vložil své peníze do pochybných projektů. 

Už v roce 1996 naletěl americkému byznysmenovi a svému známému, pro jehož podnikání v telekomunikacích v Bulharsku založil vlastní firmu a napůjčoval si u bratislavské Poľnobanky půl milionu dolarů. Jak se později ukázalo, celý projekt, sice zaštítěný bratislavskou pobočkou renomované auditorské firmy Deloitte & Touche, byl podvod a nakonec skončil v roce 2009 u soudu v USA. *)

Pak přišla doba těžby nerostů ve Rwandě. I tam to dopadlo špatně a v roce 2015 musel pan Marshall z Rwandy neslavně odejít. (Více v našem materiálu http://www.staryrozmital.cz/dalsi-serialy/kdo-je-majitel-rozmitalskeho-zamku2/ ). Jeho partnerka paní Mruškovičová, která se mu ve rwandské firmě starala o účetnictví, pak v Marshallově firmě jako poslední v červnu 2015 zavřela dveře. Avšak do Evropy se nevrátila a zůstala ve Rwandě. Dala se najmout největší těžařskou společností TINCO zaměstnávající na čtyři tisíce horníků a pracovníků, která v této africké zemi těží cínovou rudu. Tady pracovala jako ředitelka finančního a administrativního odboru.

Dr. Marshall a Ing. Mruškovičová se dobře znají od roku 1995. Tehdy nastoupila paní Mruškovičová (*1965) v Bratislavě do právní kanceláře Jillson & Marshall Associates LLC, kterou spoluvlastnil pan Marshall. Kancelář se specializovala na získávání financí pro slovenskou vládu a státní podniky.

*) Viz: https://www.etrend.sk/firmy/z-neuspesnej-investicie-obvinuju-dvaja-investori-deloitte.html a také https://caselaw.findlaw.com/us-9th-circuit/1498990.html

 

Dr. Roderick Marshall a Ing. Zuzana Mruškovičová

 

Jak dr. Roderick Marshall, tak Ing. Zuzana Mruškovičová se vedle byznysu aktivně podíleli na činnosti církevních institucí a charitativní činnosti. Snad největším charitativním projektem, na němž spolupracovali, bylo vybudování zdravotní kliniky v odlehlé rwandské oblasti Bisero v roce 2011. O rok později už Marshallova firma NRD věnovala například šedesáti vdovám po obětech genocidy ve Rwandě potraviny, ošacení a životní potřeby v hodnotě našich téměř 50 tisíc korun.

Adresy pro své podnikání, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou vesměs v církevních budovách. Firma Trinity Coop, s.r.o. sídlí na adrese Praha 1, Spálená 81/6. Stejnou adresu má i firma The Spalena Company, s.r.o,. jejímž prostřednictvím drží dvacetiprocentní podíl ve firmě Trinity Coop a tudíž i v zámku paní Mruškovičová. Od roku 2012 je také jedinou jednatelkou firmy Trinity Coop, takže jedině ona může ohledně zámku jednat. Zásilky na tuto adresu však pošta vrací jako nedoručené. Jakékoli označení obou firem na objektu chybí.

Majitelem rozsáhlé budovy je Arcibiskupství pražské, které ji v roce 2006 poskytlo farnosti Nejsvětější trojice řeckokatolických křesťanů slovenské národnosti.

Paní Mruškovičová má trvalé bydliště v Bratislavě, pan Marshall v Praze. Jak jsme ho hledali, to je téměř detektivka. 

 

Praha 1, Spálená 81/6. Tady by měly sídlit firmy Trinity Coop a The Spalena Company

 

Začátkem roku 2013 měly obě firmy označení na poštovní schránce

 

Teď už to neplatí

 

Nelze se divit, že pošta je bezradná a zásilka s otevřeným dopisem a podpisy se vrátila zpět

 

Když jsme nemohli pana Marshalla dostihnout, aby mu pošta doručila otevřený dopis s podpisy, vydali jsme se vloni v prosinci na adresu jeho trvalého bydliště osobně. Historická budova na Haštalském náměstí č. 3 v Praze má na zvoncích i jméno pana Marshalla. Na zvonění však nikdo nereaguje, když v tom přichází stará paní, co tu dělá v kanceláři. Ví, že se tu pan Marshall vyskytuje, ale nikdy ho neviděla a ani nevybírá poštu.

Posílá nás tedy za majitelem domu – na Římskokatolickou farnost u kostela Matky Boží před Týnem v Celetné ulici. Chtěli bychom na pana Marshalla spojení, ale mladý novic nám říká, že mají také problém se s ním spojit a že neví, kde by byl.

A tak jsme o zprostředkování kontaktu požádali e-mailem vikáře farnosti, kterému jsme napsali o problémech s rožmitálským zámkem. A dostali jsme tuto odpověď: „Bohužel kontakt na pana Marshalla nemám ani já. Možná ten, kdo Vám tuto mylnou informaci dal, ví více. Také bych byl rád, kdyby adresa pana Marshalla fungovala, leč neděje se tak. Nám se pošta rovněž vrací. Víc určitě musí vědět na zámku, který je jeho majetkem, a pokud vím, někdo tam bydlí (naše pozn.: na zámku v prosinci 2017 už rok správce nebydlel). Zřejmě je s ním častěji v kontaktu. U nás pan Marshall pouze umořuje investice. Je mi líto, ale telefon už vůbec nemám.“ V dalším e-mailu na naši poznámku, jak velké je v Rožmitále trápení se zámkem, pan vikář odpověděl: „To je mi moc líto, už proto, že mám podobný problém s panem Marshallem, třebaže nesrovnatelně menší. Kéž je lépe!“

To, že pan Marshall umořuje investice, tedy znamená, že si předem pro církev vynaloženou práci i finance vybírá, asi mimo jiné, formou neplacení nájemného. Už od roku 1990 totiž poskytoval právní služby církvi, mimo jiné Arcibiskupství pražskému, a v Praze se podílel na rekonstrukci několika církevních budov. 

 

Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem

 

Haštalské náměstí 3 - podle obchodního rejstříku trvalé bydliště pana Marshalla

 

Vztah a napojení pana Marshalla i paní Mruškovičové na katolickou církev je tedy jasnou záležitostí. O to smutnější je, že Arcibiskupství pražské dává od rožmitálského zámku ruce pryč, neboť podle obchodního rejstříku už s ním nemá co do činění.

V této souvislosti je zajímavá anketa Kdo je doopravdy majitelem zámku, kterou jsme vyhlásili na tomto webu na jaře 2016 *). Ankety se zatím zúčastnilo přes čtyři sta čtenářů a výsledek? Třicet devět procent respondentů si myslí, že majitelem je i nadále Arcibiskupství pražské. Podle Obchodního zákoníku je to samozřejmě možné.

Předchozí myšlenka je sice čirou spekulací, ale zapadá například do kontextu vyjádření pražského arcibiskupa Dominika Duky, který 19. prosince loňského roku řekl ve vysílání ČT24, že církev se dívá na věci perspektivou desetiletí, ba staletí.

Budeme-li spekulovat dále: Proč se majitelé zámku tak vehementně vyhýbají zásadnímu rozhodnutí a svoji činnost jen zamlžují? Jednou to jsou tajemní američtí investoři, po druhé údajná snaha zámek prodat, aniž o tom kdokoli ví a po celých 20 let jen sliby a sliby.

Pan Černý z Prahy nám už vloni napsal, že celý příběh rožmitálského zámku na něj dělá dojem, že tzv. vlastníci zámku jsou jen nastrčené figurky a opravdovým majitelem je někdo jiný. Jeho domněnku jsme dlouho považovali za čirou fantazii, ale jak se zdá ty nejfantastičtější věci jsou mnohdy zcela prosté.

*) http://www.staryrozmital.cz/kauza-rozmitalsky-zamek/anketa-kdo-je-doopravdy-majitelem/

 

Rožmitálský zámek fotografovaný dronem. Foto: www.brdy.info

 

Na začátku tohoto materiálu píšeme o aktivním zapojení do problému zámku ředitelky Czech National Trust (CNT) Evy Heyd, která žila v USA a teď bydlí v Rožmitále. Za půl roku se jí povedlo zčeřit stojaté vody z poslední doby a ne nadarmo se jí – v dobrém slova smyslu – začalo ve městě, ale i na institucích v Praze přezdívat buldozer. Jde pevně za cílem, který si vytýčila, když vloni v srpnu začala spolu s dalšími iniciátory psát otevřený dopis majitelům zámku: Zámek prodat někomu, kdo se o něj bude starat nebo se dohodnout s vlastníky, že sami zámek začnou opravovat. Za dvacet let od doby, co zámek město věnovalo Arcibiskupství pražskému, potažmo panu Marshallovi, totiž ani statisícové pokuty nevyvedly vlastníka z nicnedělání.

Paní Heyd se povedlo, co už roky nikomu ne: Dohodla se s panem Marshallem a paní Mruškovičovou na ubytování nového správce v prázdném správcovském domku, který by bránil devastaci památky různými živly, prováděl menší opravy a staral se o alespoň základní úklid na nádvoří i kolem zámku. Majitelé souhlasili i se zorganizováním brigády CNT, při níž dobrovolníci bezplatně odstraňovali nálety ve zdivu a v okolí stavby a čistili hradní příkop. A nebyli ani proti, aby se na přilehlé louce a v parku konaly Slavnosti královny Johany.

Těmito aktivitami by se mělo, jak napsala Mgr. Eva Heyd v červencových Třemšínských listech, „napomoci řešení některých menších problémů v mezidobí, než se najde nový majitel, který bude investovat do větších oprav.“

A menší problémy se skutečně řeší nebo jsou v plánu k řešení: další dobrovolné brigády a hlavně práce správce pana Trávníčka - vrácení mříže do kapličky u vjezdu do zámku, rekonstrukce elektroinstalace v Gryspekově paláci, oprava mostu, vykácení náletových dřevin podél venkovních zdí, v parku a na nádvoří či vyklízení nelegálních skládek.

Možná, že už paní Mruškovičová, kterou zámek při její letošní návštěvě patrně okouzlil, plánuje i zpřístupnění nádvoří a věže, z které je krásný výhled do okolí. Jedno je už třeba jisté: Uvažuje se, že by se letošní tradiční vánoční koncert houslového virtuóza Jaroslava Svěceného konal v ještě kdysi radnicí opraveném sále na zámku.

Tak budeme s napětím dál sledovat, co se se zámkem bude dít. Každopádně lze konstatovat, že díky občanské iniciativě vloni na podzim, se věci daly do pohybu. Kam povedou? K prodeji? Necháme se překvapit.

 

Takhle okolí zámku už dlouhá léta nikdo neviděl

 

Nový správce v zámeckém parku 

 

Nádvoří zámku na konci srpna

 



 

 

Kontakt

Cvokařské muzeum

jindrich.jirasek@email.cz

Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode